Neradi o tom mluvíme. A přece se nás to bolestně dotýká, když někdo z našich blízkých či přátel už ani nemůže opustit lůžko. Chtěli bychom, aby měl zajištěnou odbornou péči. Jenže míst, kde by se mu jí dostalo, je v našem regionu žalostně málo. Stačí připomenout, že v našem kraji s více než 600 tisíci obyvatel je jediný lůžkový hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. To je naprosto nedostačující! KSČM proto v sociální oblasti prosazuje rozšíření péče o dlouhodobě nemocné seniory, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých. Budeme spolupracovat s institucemi, které mohou přispět ke zřízení dalších hospiců a neziskových center zajišťujících ať již lůžkovou či terénní ošetřovatelskou péči. Chceme řešit i nedostatek kvalifikovaných pracovníků v této oblasti.
Dalším důležitým tématem KSČM je podpora mladých rodin s dětmi. Zmíním se alespoň o některých možnostech, jak ji zvýšit. Považujeme za potřené, aby kraj a město podporovaly financování školních pomůcek pro prvňáčky v českobudějovických školách. Zahájení školní docházky by mělo být slavnostním okamžikem v životě rodiny, ne traumatem při nakupování potřebného vybavení školáka. Rodiče nesmí trápit, co si počít s dítětem v období prázdnin. Podporujeme rozšiřování počtu a kvalitního programu dětských táborů včetně stále oblíbenějších příměstských. Pro některé rodiny je finančně obtížné, když by měly zaplatit za několikatýdenní pobyty svých dětí. Myslím, že tady by se dotace vyplatila. Požadujeme zvýšit kapacitu mateřských škol i v období prázdnin.
Ve sdělovacích prostředích často slyšíme, že je třeba zvednout děti od počítačů a odtrhnout jejich oči od mobilů, ale odpovídá tomu podpora zájmových kroužků a dalších aktivit ve volném čase? Opravdu si dokážeme vážit dobrovolníků, kteří se dětem v kroužcích věnují? Někde už scházejí i proto, že pracovat zadarmo či jen za symbolickou odměnu se jaksi nenosí. KSČM usiluje o návrat prestiže pro vedoucí a další dobrovolníky, kteří nelitují svého času a věnují se výchově dětí a mládeže. Je zbytečné žehrat, jací že ti dnešní mladí jsou, když jim často chybí základní výchova k zásadám morálky, tolerance a úcty ke stáří. To za dospělé nikdo nezařídí, takže rodina a škola by v tom měly udělat zásadní kroky. Postavení učitelky či učitele není dáno jen platem, aby ti nejschopnější neodcházeli ze škol, ale i postojem rodičů. To jsou otázky, které se obtížně píší do jakéhokoli volebního programu, ale jimiž se také chceme zabývat. Naše děti jsou přece obrazem naší společné budoucnosti.