Ano, oslavili jsme v neděli sté výročí československého samostatného státu. Státu za první, tolik nyní v médiích opěvované republiky, demokratického, právního a humanistického. Tak nějak ale nezazněly i stinné a temné stránky I. republiky. Ne že by převažovaly, ale je třeba nezapomínat i na ně. Nic není úplně bílé, ani černé...
Vzorem humanismu má být osobnost a politika prvního prezidenta Budovatele T. G. Masaryka. Opravdu?
Dne 9. ledna 1923 v osm ráno se uskutečnila poprava vraha Nováka na nádvoří věznice v Táboře. Před zraky celého krajského soudu. Nejvyšší trest, potvrdil na návrh nejvyššího soudu za vraždu dvou řezníků i prezident Masaryk. I když Masaryk s trestem smrti nikdy nesouhlasil, označoval ho za barbarství. A teď stál před rozhodnutím, zda má změnit svůj celoživotní názor, nebo omilostnit dvojnásobného vraha, který zabil dva táty od rodin. Několik nocí prý nespal a Novákovi napsal dopis, v němž mu vysvětloval důvody svého rozhodnutí. Jenže nikdy ho neodeslal. Rozsudek smrti podepsal...
Jak se jeho celoživotní názor a citlivost v případě vraha Nováka srovnává se smrtí desítek dělníků, do kterých četníci za I. republiky stříleli? Také Masaryk dlouhé noci nespal? Vím, je to delší, ale kdo se níže uvedeným přehledem o mrtvých z demonstrací z veřejných zdrojů prokouše, ať si udělá obrázek o prvorepublikovém humanismu. O střelbě do dělníků musel Masaryk minimálně vědět, pokud ji sám neschválil.
Za I. republiky bylo k trestu smrti odsouzeno 433 lidí, vykonáno bylo ale jen 21 poprav. Prezident Masaryk, věrný svému přesvědčení, v ostatních případech udělil milost. A to šlo o zločince, jimž byly jejich nejhorší trestné činy prokázány. Mrtví z demonstrací nic tak hrozného neudělali, jen chtěli práci, chléb a slušné podmínky. A zdaleka nešlo jen o známou střelbu do dělníků v Duchcově, kdy čtyři z nich zemřeli a pět bylo zraněno.
Pro zájemce níže uvádím (možná neúplný) přehled střelby do dělníků a počty mrtvých:
1. února 1919 bylo při generální stávce dělnictva v Bratislavě zastřeleno ozbrojenými legionáři 7 demonstrantů 25. března 1920 byli při stávce zemědělských a lesních dělníků v Rumanově na Slovensku zastřeleni dva dělníci 18. července 1920 byl při mzdových demonstracích v Hlohovci četníky zastřelen dělník Jan Kulda a více než 10 demonstrantů bylo těžce zraněno 18. prosince 1920 byli na protestní demonstraci ve Vráblech zastřeleni tři stávkující a jedno děcko a přes 20 stávkujících zraněno 21. února 1921 byli v Krompaších při demonstraci proti hladu a zásobovací krizi četníky zastřeleni 4 dělníci a 17 jich bylo zraněno 2. července 1921 byli při exekuci ve vesnici Ardenovo zastřeleni dva rolníci 12. října 1921 byl četníky v Topolčianech při zatýkání zavražděn jeden dělník. Byl zatýkán proto, že jeho dcera sbírala zbytky řepy na sklizeném poli 1. dubna 1922 stříleli v obci Hrušové četníci do stávkujících. 19 osob bylo zraněno 30. července 1922 uspořádala KSČ v Košicích slavnost skautů spojenou s táborem lidu. Při rozhánění průvodu zranila policie 12 dělníků 1. srpna 1922 stávkovali v Močenoku zemědělští dělníci z panství biskupa Kmeťka. Při rozhánění schůze stávkujících byl jeden dělník četníky zabit a jeden těžce zraněn 28. října 1923 provedli četníci v Dulové masakr malorolníků, kteří hájili právo na lesní pastviny, a zastřelili jednoho malozemědělce, 3 těžce a 30 lehce zranili 28. dubna 1924 byl v Zaričevu úkladně zavražděn okresní důvěrník KSČ 6. května 1924 byl v Turje agrárníky úkladně zavražděn důvěrník KS a místní starosta Ivan Stimák 30. května 1924 při násilné exekuci dobytka v Poljaně těžce zranili četníci 7 rolníků 3. srpna 1924 byli ve Svaljavě při protiválečné demonstraci policií zastřeleni tři rolníci 8. října 1924 byl při stávce textilních dělníků v Trenčíně zastřelen 1 dělník a 8 těžce zraněno 10. února 1925 byl v Praze po skončení protidrahotní demonstrace uspořádán demonstrační průvod přes Václavské náměstí. Proti demonstrujícím byla vyslána policie, která střílela a
šest demonstrantů těžce a mnoho lehce zranila 31. května 1925 zabili četníci jednu dělnici při stávce cihlářů v Nerejově 11. června 1926 rozháněli v Praze četníci střelbou demonstraci dělníků proti zvýšení zemědělských cel a několik dělníků při tom zranili 2. května 1928 byla četníky při stávce zemědělských dělníků v Dolním Kereškýně zastřelena jedna žena a dvě další ženy a jeden hoch byli těžce zraněni 8. října 1928 byl v Boroňavě četníky v noci bezdůvodně uspořádán pogrom na rolníky. 34 muži a 4 ženy byli zbiti. 25. listopadu 1931 - Frývaldovská stávka (dnes Jeseník, v obci Dolní Lipová. Protestní pochod proti propouštění a snižování mezd dělníků pracujících převážně v kamenolomech skončil střelbou zasahujících četníků a smrtí 8 demonstrantů, dalších 13 bylo těžce raněno...