Mám pocit, že se ministr dopravy D. Ťok směje do očí nejen svému předsedovi vlády, ale především široké veřejnosti. Ty tam jsou pryč sliby, že nebude docházet k žádné privatizaci a podporován bude národní dopravce v osobní železniční dopravě, aby obstál při takzvané liberalizaci osobní železniční dopravy.
Od ministerstva dopravy na osm let na trati z Bohumína do Ostravy dostal prostor RegioJet místo ČD. Na tratích Praha – Tanvald, Rumburk – Kolín, Praha – Rakovník a Praha – České Budějovice přes Příbram bude tři roky od příštího roku jezdit ARIVA. Takto vymezený prostor pro ČD je z hlediska preference národního dopravce smrtící, z hlediska dopravní politiky nekoncepční.
U společnosti ARIVA prostor dostává firma, která je součástí koncernu Deutsche Bahn. Ostatně RegioJet v podpoře zahraničního kapitálu nezůstává pozadu. Prostor nedostává národní dopravce, ale zahraniční kapitál. Vnímám ten problém jako závažný. Liberalizace ČD mnoho neušetří, a pokud by na zmíněných tratích nejezdilo souběžně více dopravců, ani výrazně neovlivní ceny. Takto pojatá liberalizace, ale přelije veřejné finanční prostředky do soukromých firem místo podpory národního přepravce.
Soukromé podnikání za trvalé státní dotace je výnosné a přináší jistý zisk. Třeba v tomto případě vylepší hospodářský výsledek německého koncernu Deutsche Bahn. Závislost České republiky na zahraničním kapitálu se dlouhodobě prohloubí. Je tedy na místě si položit otázku: koho a jaké zájmy hájí ministerstvo dopravy využívající ke své dopravní politice nekoncepční liberalizace směrnice Evropské komise?