Piráti ve své snaze o transparentnost jdou až příliš daleko. Před novináři ve Sněmovně to řekl místopředseda klubu KSČM Leo Luzar. Komunisté proto předložili k pirátské novele zákona o registru smluv, která je v dolní komoře před konečným hlasováním, návrhy na změny.
V argumentaci používají Piráti hlavně výraz ČEZ. »Všichni víme, že je to polostátní významný investor ČR a stojí před velkým zadáním. A Piráti by rádi, aby veškeré smlouvy, které organizace se státní účastí uzavřou, byly veřejné, proběhly pod veřejnou kontrolou,« připomněl Luzar. Poukázal na to, že v případě ČEZ stojí ČR před výraznou investicí, což je dostavba jaderných bloků a celkový rozvoj jaderné energetiky.
Energetická společnost ČEZ a další státní firmy by podle pirátské strany neměly mít výjimky z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Výjimku pro ČEZ schválili zákonodárci v minulém volebním období už v původním návrhu zákona o registru smluv. V roce 2017 přijali částečnou úlevu pro některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí. Totéž platí pro národní podnik Budějovický Budvar. Piráti mluví o okleštění zákona. »Výjimky se týkaly právě organizací, kde korupce hrozí nejvíce a které jsou notoricky známé napojením byznysu na politiku. To je případ třeba právě ČEZu,« uvedl už před rokem předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.
»Opravdu si myslíme, že Piráti v rámci svého tažení za transparentností jdou až příliš daleko a znevýhodňují český stát a českou firmu v budoucím výběrovém řízení, které bude pro ČR velmi důležité,« zdůraznil na tiskové konferenci Luzar, který je členem sněmovního hospodářského výboru. Komunisté proto připravili dva pozměňovací návrhy. Prvním usilují o takovou úpravu pirátské novely, aby se »kritická infrastruktura českého státu obecně, záchranné systémy, které obhospodařuje stát, objevily jako samostatné body a byly vyňaty z myšlenek transparentního registru smluv,« odůvodnil Luzar záměr KSČM, která je přesvědčena o tom, že bezpečnost ČR stojí nad zájmem o transparentnost. »Dnes a denně jsme svědky narušování této bezpečnosti,« dodal.
KSČM: Rozšiřme zákon o spolky a nadace
Druhý návrh KSČM se týká toho, aby registr smluv byl co nejotevřenější a transparentnost dopadla opravdu tam, kam zákon mířil. Jde o rozšíření subjektů, které by mu měly podléhat. »Navrhujeme, aby zákon byl rozšířen o spolek, ústav, nadaci, nadační fond a obecně prospěšnou společnost, která v rozpočtovém roce použije, obdrží, bude hospodařit či spravovat finanční prostředky z veřejných rozpočtů v celkové výši nad dva miliony korun,« vysvětlil požadavek Luzar. Tvrdí, že je to dostatečný limit, aby ti malí, jednorázoví příjemci dotací z eráru, byli mimo tento zákon. Pozměňovací návrh na druhé straně míří do oblasti, která je dlouhodobě kritizovaná, veřejnosti předkládána jako problémová. »Jde o to, aby se ukázalo, zda to je, či není pravda,«zdůraznil komunistický poslanec. Loňská novela zavedla zvláštní režim pro firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusejí zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Zákon o registru smluv dopadl od července 2016 například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 000 korun. Od července 2017 platí, že nezveřejněná smlouva není platná. ČEZ má nyní ze zákona úplnou výjimku díky ustanovení, podle kterého se nevztahuje na firmy s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze.
Dodatek k D11: snaha řešit problém
Jako určitou snahu řešit problém označil Luzar dodatek ke smlouvě na dostavbu hradecké dálnice D11, který v pondělí podepsalo Ředitelství silnic a dálnic se společnostmi Eurovia, Metrostav a Swietelsky. Podle dodatku firmy dostanou požadovaných 148,63 milionu korun bez DPH. Původní vysoutěžená cena byla 2,594 miliardy korun bez DPH. Obě strany se také dohodly na tom, že pondělí 11. února je dnem předání staveniště a že firmy zahájí stavební práce do 14 dnů.
Termín uvedení dálnice do provozu dodatek zkrátil o jeden měsíc na 43 měsíců. Protože za datum zahájení stavby se bere 5. říjen 2018, měla by být dálnice uvedena do provozu do 5. května 2022. Termín úplného dokončení díla dodatek zkrátil také o jeden měsíc na 55 měsíců, tedy do 5. května 2023.
»Vnímáme to jako určitou snahu řešit problém,« řekl Luzar. Je přitom podle něj potřeba odlišit technický problém zmíněné stavby od problému politického, který se možná ukazuje jako hlavní. »Samozřejmě chceme, aby ta dálnice byla co nejrychleji dostavěna, víme, že byla soutěžena v určitém ekonomickém prostoru a čase, firmy se snažily ty ceny podstřelovat, z druhé strany nyní jsme v situaci, kdy není firem, které by za dané prostředky byly ochotny tu stavbu realizovat a ŘSD se dostalo do nezáviděníhodné situace,« uvedl poslanec. Nyní se podle něj našla cesta, která si sice vyžádá finanční prostředky navíc, ale urychlí se výstavba. V této souvislosti Luzar apeloval na ŘSD, aby se zamyslelo nad tím, jak vypisuje výběrová řízení. »Velice bych plédoval za to, aby se do budoucna vypisovala výběrová řízení tím stylem, že základ bude co nejkvalitněji a hlavně co nejrychleji, aby se nestávalo, že vidíte pracovníky jenom od šesti do dvanácti, potom mají přestávku, ve dvě končí a zbytek dne tam žádná práce neprobíhá,« řekl. Připouští, že to zřejmě bude o něco dražší, ale státu se podle něj jistě vyplatí mít rychleji realizované opravy, údržbu a stavbu silnic, než jít cestou, že vypíše výběrové řízení na co nejnižší cenu a potom se čeká, než bude dokončena.
Prioritou je dokončení dálnice
»Pro nás je priorita, aby ta dálnice byla a aby byly další stavby dálnic dostatečně v předstihu připraveny tak, aby se v okamžiku, kdy přijdou peníze, také koplo a efektivně se na těch stavbách pracovalo,« doplnil předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Příprava staveb je podle něj důležitá také proto, aby se nastavělo ročně zhruba 3-3,5 km dálnice, jako dosud, ale aby se výstavba této infrastruktury podstatně zrychlila. »To, že se v těch stavbách a v přípravě na ně postupovalo liknavě, jsme spatřovali jako jednu ze slabin ministra dopravy Dana Ťoka, který byl ministrem už v minulém volebním období a měl více dbát nejen na to, aby se D1 rychleji opravovala, ale také, aby byly zahajovány další úseky výstavby těch dálnic, které jsou zamýšleny,« dodal Kováčik.
Stavba úseku D11 z Hradce Králové do Smiřic v délce 15,5 kilometru začala 2. října 2018 za přítomnosti premiéra Andreje Babiše (ANO). Sdružení mělo úsek postavit za 2,59 mld. Kč bez DPH, hotov měl být v roce 2022. Stavba ale ještě nezačala, firmy do podpisu dodatku staveniště dosud nepřevzaly. Dálnice D11 zatím končí v Hradci Králové.
(ku, jad)