Pod heslem »Za solidární Evropu milionů, proti Evropské unii milionářů« proběhlo o víkendu v Bonnu 2. zasedání 6. sjezdu německé strany Levice (Die Linke-DL), kterého se zúčastnilo 580 delegátů. DL zde schválila svůj padesátistránkový program pro volby do Evropského parlamentu a zvolila kandidáty pro volby do EP. Kandidátní listinu povede dosud málo známý Martin Schirdewan, stávající poslanci EP Cornelia Ernstová a Helmut Scholz jsou na 3. a 4. místě; dosavadní vedoucí skupiny DL v EP a předsedkyně frakce GUE/NGL Gabi Zimmerová už nebude svůj mandát obhajovat.
Už předsjezdové diskuse byly charakteristické spory mezi dvěma křídly: tzv. proevropským a protiunijním, přičemž vedení DL podpořil i na sjezdu směr jasně orientovaný na EU, byť ji kritizující a požadující její »nový start«. »Pokud kritizujeme konkrétní politiku EU, pak nikdy s cílem návratu k sousedství národních států,« prohlásila například (spolu)předsedkyně strany Katja Kippingová. Kritika EU včetně zásadně odmítavých pozic vůči ní směřovala především z levého křídla DL, pokládající EU za produkt studené války, který není reformovatelný. Požadavek, aby do preambule programu byla zařazena teze, že »EU spočívá na militaristických, nedemokratických a neoliberálních základech«, sjezd po velkém úsilí vedení DL odmítl – stejně však i návrh »protilehlého« Fóra demokratický socialismus, aby program obsahoval cíl vytvoření »Republiky Evropa«.
Nespokojenost v DL se současným stavem EU je tedy všeobecná, ovšem přístupy k řešení jsou rozdílné a dělí DL v zásadě na dva tábory. Většina se hlásí k jednotné Evropě s tím, že návrat k národním státům je špatný a ten, kdo hájí struktury národního státu mimo jiné proto, že sociální standardy byly dosud účinně prosazeny na státní, nikoli nadstátní či mezistátní úrovni, propadá »národněstátnímu egoismu«. Hans Modrow, předseda Rady starších DL, nadšení pro EU na sjezdu nesdílel a nabádal delegáty, aby si uvědomovali realitu třídního boje. Kritizoval také ostře Gregora Gysiho a další, kteří propadli scestné vizi »Republiky Evropa«.
Jakkoli na sjezdu zvítězil prounijní resp. proevropský směr, zásadní otázka zůstala nevyřešena: jak přistupovat ke stávající EU?
Delegáti vyslovili své ano novému startu EU. Ale jak jej uchopit? Jako úplné zrušení dosud platných zakládacích smluv a jejich nahrazení novými? Nebo jako změnu zakládacích smluv? Nebo…?
V žádné jiné německé politické straně se prý tak intenzivně nediskutuje o evropské integraci jako v Levici. Tato diskuse však DL dlouhodobě rozštěpuje a ani proevropsky zakončený sjezd v Bonnu ji v žádném případě neukončil smírem.