Dovolená zaměstnanců by se měla zvýšit ze čtyř na pět týdnů za rok. Poslanci KSČM to navrhují v novele zákoníku práce, jejíž první čtení má Sněmovna v programu březnové schůze. Chtějí tak srovnat její délku s dovolenou státních zaměstnanců.
Ti mohou čerpat pět týdnů ročně už nyní. Na tiskové konferenci o tom hovořila místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru, místopředsedkyně poslaneckého klubu Hana Aulická Jírovcová. Poslanci KSČM jsou přesvědčeni o tom, že »současná právní úprava vytváří nerovnost zaměstnanců z hlediska nároků na dovolenou, když u ostatních zaměstnanců je zaručen nárok na dovolenou v rozsahu pouze čtyř týdnů a prodloužení dovolené je pak ponecháno na vůli zaměstnavatele,« odůvodňují svůj požadavek na změnu zákoníku práce. Novela se nijak nedotýká délky dovolené učitelů a akademických pracovníků vysokých škol, která činí osm týdnů.
Komunisté jsou přesvědčeni o tom, že současná právní úprava poškozuje zaměstnance zaměstnavatelů provozujících podnikatelskou i nepodnikatelskou činnost, oproti zaměstnancům placeným z eráru. Nárokovou délku dovolené mají tito zaměstnanci o týden kratší. Zároveň má podle KSČM zůstat ponechána možnost prodloužení dovolené ze strany zaměstnavatele formou individuální i kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřním předpisem. Zachována by zůstala i možnost sjednání podmínek pro prodloužení dovolené při zachování rovného zacházení.
Týden navíc je nejžádanějším benefitem
»Chtěli bychom, aby se na březnové schůzi podařilo zahájit projednání této novely, toto téma je důležité pro naše zaměstnance. Očekáváme hojnou diskusi, při níž se jistě bude hovořit také o situaci na trhu práce, i o pracovních podmínkách zaměstnanců,« zdůraznila před novináři Aulická. Zástupci KSČM tento návrh navrhují opakovaně, a věří, že podporu by mohli získat minimálně ze strany ČSSD. »Ostatně to deklarovali na svém posledním sjezdu. My budeme rádi, když se podaří otevřít tuto problematiku tak, aby mohla jít do výborů, kde očekáváme bohatou diskusi o parametrech, argumenty pro a proti. My tvrdíme, že potřeba uzákonit pět týdnů pro všechny zaměstnance, kteří dnes na pět týdnů nárok nemají,« zdůraznila poslankyně.
Aulická očekává, že na plénu i ve výborech se budou vzpomínat i zkušenosti z jiných zemí. Evropané z EU mají dovolenou na zotavenou, stanovenou zákonem většinou delší než 20 dní – obvykle je to právě 25 dní. Lidé, kteří působí v ČR v soukromém sektoru, mají ze zákona právo na 20 dní dovolené bez ohledu na věk a dobu strávenou v zaměstnání. Za vyspělou západní Evropou pokulháváme, i když firmy mohou svým zaměstnancům volno prodloužit v kolektivní smlouvě. Některé podniky to dělají, protože se jim zaměstnanců stále nedostává, a lidi si »přetahují«, získávají je na různé benefity. Jedním z nejžádanějších je právě víc dní dovolené.
O zdanění náhrad církvím poslanci nehlasovali
Senátem odmítnutý návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v tzv. restitucích, si na konečný verdikt bude muset ještě počkat. Sněmovna o něm nehlasovala. Místopředseda ÚV KSČM a místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Grospič nicméně věří, že se k projednání návrhu poslanci dostanou ještě na nynější schůzi, což jim koneckonců ukládá jednací řád. »Pokud by se tak nestalo, bylo by to na hraně ústavnosti,«konstatoval Grospič před novináři. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Sněmovna senátní veto přehlasuje a návrh KSČM podpoří. »Pevně věřím, že politické strany, které před volbami deklarovaly, že nemají s tímto návrhem zákona problém, setrvají na tomto stanovisku, a poslanci, kteří podpořili náš návrh ve třetím čtení ve Sněmovně, ho podpoří i nyní,« řekl. K přehlasování senátního veta je zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců, tj. 101 hlasů. Připomeňme, že ve Sněmovně pro předlohu zvedlo ruku 106 ze 172 přítomných poslanců. Kromě KSČM ji podpořili zástupci ANO, SPD a ČSSD.
Prezident republiky Miloš Zeman normu pravděpodobně podepíše. Už loni v září řekl, že podporuje návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím, i když původně byl jeho postoj neutrální. Vadí mu totiž to, že se církve domáhají majetku žalobami na obce i kraje. Předloha pak zřejmě skončí u Ústavního soudu. Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislých již oznámil, že už podniká právní kroky a na podnětu soudu pracuje. Podal by jej ihned potom, co by novela platila.
Ať rozhodne Ústavní soud
Žaloby k ÚS se komunističtí poslanci neobávají, právě naopak. »Myslíme si, že možná bude i dobré a správné pro dodržení právního řádu v ČR a demokracie, aby se k tolik propíranému a diskutovanému tématu vyjádřil Ústavní soud,« řekl Grospič. Podobně se vyjádřila také Aulická. »Očekáváme, že naše novela se dostane k ÚS na přezkum, což je podle mě v pořádku, protože právě Ústavní soud by měl poukázat na argumenty, o kterých celou dobu hovoříme, tzn., že nejde o politické rozhodnutí, ale že naše novela je opravdu postavena na odborných podkladech, proto jsme také přesvědčení, že Ústavní soud ji nezruší,« řekla Haló novinám.
Grospič věří, že debata o návrhu se ve Sněmovně ponese na rozdíl od Senátu ve věcném duchu. »Čekal jsem asi v jakých intencích ta debata v Senátu bude, překvapilo mě však, že se z ní naprosto vytratila jakákoli věcnost, nesla se v duchu ideologických klišé a předpojatosti, a trošku mě mrzelo, že kromě jediného dotazu nikdo nereagoval na ten problém věcně, pouze padaly argumenty o protiústavnosti nebo nějakých jiných důvodech, ale nebyly jakkoli zdůvodněny nebo podloženy, věřím, že debata ve Sněmovně bude věcnější,« zhodnotil projednávání normy v horní parlamentní komoře.
Zdanění náhrad je jednou z podmínek KSČM pro toleranci Babišovy menšinové vlády. Stát by zdaněním mohl podle komunistů získat každoročně zpět zhruba 380 mil. Kč z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 mld. Kč. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 mld. Kč navyšovaných o inflaci. Náhrady se vyplácejí od roku 2013. Zákon však také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.