Průměrná inflace se pohybovala v ČR v poslední době kolem 2 %. V zemích jako je Maďarsko byla vyšší (3,2 %), nižší v Dánsku (0,7 %) či Řecku (0,5 %). Cenový vývoj ovlivňují jak domácí, tak zahraniční vlivy, jak činitele na straně poptávky, tak nabídky. Dovoz inflace z ciziny aktuálně omezují tlumené ceny zahraničních výrobců, opačně působí vyprchání protiinflačního vlivu kurzu koruny. V souhrnu působil aktuální vývoj v zahraničí na tuzemskou inflaci jen lehce proinflačně.
K růstu cen aktuálně přispěla zejména tzv, jádrová inflace, což je pohyb cen očištěný o regulační a sezónní vlivy. Zatímco jádrová inflace překročila hranici 2 %, růst regulovaných cen jako celku byl v průměru stabilní, proti růstu cen elektřiny stálo zpomalení cen v dopravě (od září platí slevy na jízdném). Orientovat se podle průměrných cenových indexů a celkové míry inflace je ovšem ošidné. Ver skutečnosti problém růstu cen, který přináší jedněm zisky, ale druhým sociální problémy tady reálně je.
Hodnocením inflačních rizik a cenovou stabilitou se zabývá především centrální banka. Od loňského roku se jako domácí inflační faktor ve zprávách ČNB znovu objevuje zrychlování dynamiky mezd. Robustnější domácí poptávka totiž umožnuje růst tržně definovaných spotřebitelských cen. K zrychlení růstu jádrové inflace došlo vedle mezd také u cen v restauracích a kavárnách, rekreačních a kulturních činnostech i ostatních službách. Problém zdražování je ale zřejmý až po rozboru vývoje cen některých položek, které jsou pak významně zastoupeny ve spotřebním koši sociálně ohrožených, zejm. důchodců.
Zvyšování cen elektřiny i regulovaných položek ve zdravotnictví probíhalo tempem okolo 5 %. Speciální oblastí byl vývoj imputovaných cen bydlení, tedy zejm. vývoj nájemného, Zde působila zejm. situace na realitním trhu. V loňském roce se v průměru ceny bytů zvyšovaly o zhruba 9 %. Rozdíl byl mezi nabídkou starších a nových bytů. Přitom růst realizovaných cen starších bytů byl v Praze nakonec pomalejší, nové byty se v Praze prodávaly za ceny výrazně vyšší než loni, meziročně o více než 16 %.
Meziroční růst cen v kategorii bydlení, voda, energie, paliva činil v únoru 2019 již 5,4 %. Stravování a ubytování meziročně vzrostlo o 3,8 %, zdraví 3,5 %, služby pro osobní péči 4,5 %. To nejen zvedá celkový index meziročního růstu spotřebitelských cen (v únoru 2019 o 2,7 %) ale má dopad na napjaté rozpočty zejm. chudších domácností. Spokojenost ze zvládnuté inflaci je tak konfrontována se zážitkem zdražování u citlivých komodit. Ceny elektřiny meziročně v únoru vzrostly o 8,9 %, tepla a teplé vody o 4,2 %, nájemné v průměru o 3,8 % a vodné a stočné o 2,6 %. V Praze nájemné s ohledem na omezenou nabídku vyrostlo nejvíce, v centru města a rezidenčních čtvrtích v průměru kolem 400 Kč za metr čtvereční
Vedle zdražování bydlení je citlivý vývoj také u potravin. V únoru meziročně vzrostly ceny zeleniny o 24,2 %, brambory dokonce o 67,2 %. Ceny ovoce sice momentálně přešly od růstu k poklesu, stejně jako ceny mléka s ohledem na nadprodukci mléka v EU. Ale ceny másla vzrostly o 4 %. Pokles u cen cukru souvisel s předchozím zrušením produkčních kvót v EU, které vedlo k nadbytku této suroviny. Proti tomu oživil růst cen zemědělských výrobců. Znovu zvýšená dynamika cen obilovin souvisela jak s nižší domácí sklizní, tak se snížení světových zásob. V živočišné výrobě je problém i s naším odbytem do zahraničí.
Výrobní ceny nyní reagují zejm. na útlum meziročního růstu cen ropy na světových trzích. Rostly ale dovozní ceny chemikálií, kurzový vývoj ovlivnil zvýšení cen dovozu elektronických a optických zařízení. Znatelně rostly ceny stavebních prací a tržních služeb zejm. v oblasti pojištění, zprostředkování zaměstnání a poštovních a kurýrních služeb.
Za této situace je nezbytné připomínat vládě ČR její slib zejména zajistit dostupné nájemné bydlení, sociálně únosné ceny elektrické energie a tepla, férovou cenu v oblasti vodného a stočného, ale i revizi systému cen a úhrad léků, aby nedocházelo k zvyšování účasti pacientů atp. Sociální důsledky zdražování pocítí rodiny, které už teď jen tak tak vyjdou od výplaty k výplatě. Potřeba soustavného tlaku na vládu, aby praktickými opatřeními tomu čelila, je proto nezbytná a velmi aktuální.