Problematiku očkování ve světle dramatických statistických údajů o výskytu spalniček, navýšení kompetencí praktických lékařů či příspěvek státu na státní pojištěnce řešili v pořadu Otázky Václava Moravce ČT stínová ministryně zdravotnictví za KSČM a členka Správní rady VZP Soňa Marková, její vládní protějšek Vojtěch Adam (ANO) a poslanec ODS, lékař Bohuslav Svoboda.
Všichni tři diskutující se shodli na tom, že nebezpečí rozvoje spalniček, této vysoce infekční nemoci, jež může mít i fatální dopady do zdravotního stavu lidí, včetně smrti, je velké. Proto je nezbytné plošné očkování obyvatelstva jako nástroj kolektivní imunity. Proočkovanost populace v ČR klesla pod 95 procent – dle grafu zveřejněného v pořadu poklesla v roce 2017 proočkovanost hexavakcínou na 92,27 procenta, vakcínou MMR na 83,54 procenta; v roce 2010 činila proočkovanost cca 99 procent. Tento dramatický pokles se projevuje právě aktuálně vysokým výskytem spalniček. Ministr zdravotnictví vzhledem k dosavadnímu počtu 366 pacientů se spalničkami (od 1. ledna 2019) očekává, že »se můžeme letos dostat k 1000 pacientům«.
V ČR letos na spalničky nezemřel žádný pacient. Jinak je tomu v Evropě, kde jsou zaznamenána i úmrtí – celkově je již registrováno na 40 tisíc případů spalniček v EU, a například jen na Ukrajině 30 tisíc případů.
Shoda na zákoně o úhradě újmy
Zmírnit odpor části rodičů vůči povinnému očkování má návrh zákona o úhradě újmy způsobené povinným očkováním, který dnes projedná vláda. Předkladatelem je ministerstvo zdravotnictví. Norma počítá s dopady na státní rozpočet v objemu 100 milionů korun. Podle ministra Vojtěcha jde ale o nejpesimističtější variantu, a nepředpokládá, že se částka vyčerpá. Vakcinologové podle něj odhadují, že ročně můžou nastat komplikace v pěti případech. Zákon ministr považuje jen za »jeden střípek«, těmi dalšími jsou osvětové kampaně, činnost médií, očkování zdravotníků v nemocnicích atd.
»To je naprosté minimum. Tento zákon byl slíben ministerstvem zdravotnictví již v roce 2015 a věc se příliš dlouho táhla,« reagovala v pořadu Marková, která návrh zákona, byť se zpožděním, vítá. »Je to nejzákladnější kamínek k tomu, abychom změnili náhled rodičů na to, zda dítě očkovat. A my říkáme – ano, očkovat, to je jediná ochrana před vysoce nakažlivými smrtelnými chorobami.«
Snižující se proočkovanost populace Marková připisuje tomu, že lidé se poslední léta nesetkávali v ČR s následky neočkování díky vysoké proočkovanosti v dřívější době, a nepovažovali proto očkování za důležité. Problémem je, že veřejnost čerpá z různých zdrojů, zejména z internetu, i nesmysly a lži o následcích očkování. Klíčovou roli proto vidí u praktických lékařů pro děti a dorost, kteří musí rodičům vysvětlovat prospěšnost očkování i zvažovat individuální zdravotní stav dětí. »Kolektivní imunita přestala fungovat. Na Ukrajině například klesla proočkovanost na 31 procent!« varovala stínová ministryně, která současně doporučila ministerstvu zdravotnictví rozjet ve spolupráci s veřejnoprávní televizí osvětovou kampaň na podporu očkování.
I ODS podpoří tento návrh zákona. Svoboda v té souvislosti připomněl svého otce-lékaře, jenž ve své praxi před desítkami let, kdy neexistovalo plošné očkování, nosil u sebe punkční jehly a »probodával krky dětem«, které se v důsledku nemoci dusily. Takovou praxi přece nechceme znovu vrátit, zdůraznil lékař-poslanec. Svoboda se nedomnívá, že penalizace rodičů, jež se vyhýbají povinnému očkovávání svých dětí, přinese velký efekt. Důležitější je vysvětlit veřejnosti potřebnost očkování a umožnit pozměnit očkovací schéma dle individuálního zdravotního stavu dítěte, na čemž se debatéři shodli. »Medicína je o statistice. Pokud se dostaneme na cca tisícové hodnoty (pacientů), může nastat i úmrtí!« varoval Svoboda s tím, že rodiče toto zkrátka musí pochopit. Adam vnímá jako více motivující pro rodiče – spíše než sankce – to, že neočkované děti nemohou být přijaty do mateřské školy ani jet na školu v přírodě.
Základním článkem praktik
Aktéři debaty se také shodli, že je nutné zvýšit kompetence praktických lékařů, aby mohli více diagnostikovat a léčit. Například by mohli převzít do péče i pacienty s lehkým průběhem cukrovky. Primární péče je podle nich základem. Ministerstvo zdravotnictví koná již kroky, aby praktici měli více kompetencí, poznamenal ministr Adam. »V reformě primární péče je, že se praktickým lékařům kompetence dají,« zdůraznila Marková.
Některé kraje a okresy se potýkají s nedostatkem praktických lékařů, ale také dětských lékařů či zubařů. Na tyto prohlubující se problémy upozorňovala Marková v roli poslankyně. Jedinou možnost vidí ve spolupráci vysokých škol připravujících lékaře, ministerstva, zdravotních pojišťoven, obcí i krajů, z nichž některé finančně bonifikují chybějící lékařské praxe.
Stabilizující platby za státní pojištěnce
Zásadní pro kvalitu zdravotnictví jsou také finanční prostředky, které do něho plynou od zaměstnanců, zaměstnavatelů, OSVČ a státu. Příjmy v roce 2018 činily 310 miliard korun, výdaje 295 miliard. Vyšší výběr pojistného je z největší části ovlivněn růstem mezd.
Vláda přichází s návrhem, aby vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za státní pojištěnce (seniory, děti a studující, nezaměstnané, matky na mateřské dovolené) bylo 25 procent průměrné mzdy. Komunisté mají prakticky stejný návrh, se kterým přišli opakovaně již dříve. »My jsme návrh zákona dali panu ministrovi jako vánoční dárek, protože jsme to předložili do Poslanecké sněmovny před Vánoci,« uvedla v pořadu Marková, která jako poslankyně Sněmovny předkládala tento návrh již v roce 2016. Takový krok je dle ní nutný kvůli finanční jistotě celého systému, nesmí záležet na (z)vůli vlády. »Musí být stabilita a předvídatelnost,« podtrhla s tím, že navyšování prostředků do zdravotnictví je normální jev. Nápad, aby vůbec nebyly platby za státní pojištěnce, odmítla jako scestný.
Platby za státní pojištěnce jsou výrazným stabilizujícím prvkem systému, zdůraznila Marková, proto komunisté budou trvat na valorizaci těchto plateb, neboť jinak by hrozila destabilizace systému s následným zvýšením spoluúčasti pacientů. S tím komunisté nesouhlasí.
Svoboda jako oponent z pravicové části politického spektra naopak horoval pro změnu financování systému, jenž by umožnil více úhrad od pacientů, tedy jejich vyšší spoluúčast. »Systém zdravotnictví je třeba řídit celkově, cílit na efektivitu – není to jen o navýšení státních příspěvků,« zakončil ministr zdravotnictví.
Celý pořad na ČT - https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/21...