Současná úroveň koordinace boje proti praní špinavých peněz a vyhýbání se daňovým povinnostem není dostatečná.
Na plenárním zasedání ve Štrasburku byla v úterý 26. 3. 2019 schválena Zpráva o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích. Parlament tak reagoval na četná odhalení investigativních novinářů o daňových únicích, jako jsou LuxLeaks či Panama Papers. Nová zpráva reagovala na nová odhalení zejména v oblasti praní peněz. Přestože jsem v konečném hlasování zprávu podpořila, zarazilo mě, že některé důležité pozměňovací návrhy neprošly.
Například politické skupině EFDD neprošel návrh, ve kterém stálo: »(Evropský parlament) lituje skutečnosti, že důvěryhodnost a efektivita Evropské komise v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a škodlivé daňové soutěži v rámci EU je oslabována kontroverzní úlohou, již ve skandálu LuxLeaks hrál její stávající předseda Jean-Claude Juncker, který byl téměř po dvacet let lucemburským premiérem a ministrem financí; vyjadřuje politování nad tím, že téměř pět let po odhalení skandálu LuxLeaks předseda Juncker nikdy neosvětlil svou vedoucí úlohu při zavádění a prosazování Lucemburska jakožto kvetoucího offshorového finančního centra na úkor ostatních členských států EU.« Považuji za neuvěřitelně paradoxní, že Evropský parlament, který má za úkol kontrolovat Evropskou komisi, není schopen upozornit na to, že předseda Komise Juncker udělal dříve z Lucemburska daňový ráj a je tedy nyní trochu divné, že proti nim bojuje.
Politické skupině GUE/NGL, do které patří i KSČM, pak neprošel pozměňovací návrh, který »naléhavě vyzývá ke skutečnému boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, se zavedením odrazujících sankcí zejména vůči offshorovým územím, a to nejprve těm, která působí v kontinentální Evropě; je přesvědčen, že by členské státy měly spolupracovat vytvořením koordinovaného systému pro monitorování pohybů kapitálu s cílem potírat vyhýbání se daňovým povinnostem, daňové úniky a praní peněz«. To osobně považuji za výsměch celému snažení. Radost mi naopak udělalo, že prošel návrh mojí politické skupiny, který »vyzýval k ambicióznímu veřejnému podávání zpráv podle jednotlivých zemí, aby se posílila daňová transparentnost a veřejná kontrola nadnárodních společností; naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby dosáhla společné dohody s cílem přijmout veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí jako jedno z klíčových opatření pro dosažení větší transparentnosti v souvislosti s dostupností daňových informací společností pro všechny občany«. Toto opatření dlouhodobě podporuji, jelikož díky němu budou nadnárodní korporace nuceny vykazovat svoje zisky dle zemí, ve kterých tyto zisky vznikly. Občané i úřady by tak měli přístup k relevantnějším informacím o činnostech korporací v daných zemích.
Současná úroveň koordinace boje proti praní špinavých peněz a vyhýbání se daňovým povinnostem není dostatečná. Je proto nutné pátrat po praní špinavých peněz v EU a sledovat financování terorismu. Odhaduje se totiž, že výnosy z praní špinavých peněz v EU v různých formách činí až 110 miliard ročně, což odpovídá jednomu procentu HDP všech členských států Unie dohromady. I proto tedy doufám, že jsme vykročili správným směrem, i přestože mnoho dobrých návrhů bylo nezaslouženě zadupáno do země.