Historický milník zaznamenala celá EU, když v červnu roku 2016 proběhlo ve Velké Británii referendum, zda chtějí občané Velké Británie opustit kolos Evropské unie, nebo i nadále se budou řídit mnoha nařízeními, která jim Brusel pošle. Během parlamentních voleb v roce 2015 slíbil voličům David Cameron, že uspořádá referendum k otázce vystoupení z Evropské unie. Kampaň měla velmi pozitivní ohlas, který dovedl Davida Camerona až k vítězství a lidé na britském ostrově se začali těšit na budoucí referendum.
To se nakonec opravdu konalo a mnozí byli výsledkem dost překvapeni. Po ohlášení výsledků, že více než 50 procent voličů si přeje Evropskou unii opustit, zůstali paf nejen sami Britové, ale také Evropská unie a v podstatě celý svět. Ač se o tom hodně mluvilo, přece jen to nikdo nečekal. Šokovaní britští politici si říkali, co teď? Britský premiér to vyřešil po svém, rezignoval a zmizel ze scény jako pára nad čajem o páté. Ale referendum už jednou proběhlo a ukázalo se, že taková rozhodnutí je třeba brát vážně a nepomůže si následně rvát vlasy, že volič hlasoval pro vystoupení pouze z recese. A že takových názorů bylo hodně. Po necelém roce od referenda tak nová premiérka Theresa Mayová předala předsedovi Donaldu Tuskovi žádost o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy a brexit se spustil. Nastalo kolo vyjednávání podmínek a nejistot, co se opravdu stane, až dojde k rozchodu VB a EU. Podmínky, které premiérka Mayová vyjednala, se ukázaly jako velmi nejisté do budoucna a Theresu Mayovou začaly opouštět příznivci, stejně jako britské ostrovy mnohé firmy, které rychle měnily svá sídla a stěhovaly se do jiných členských států Unie. Na první pohled jasná dohoda se začala měnit stejně rychle jako počasí nad britskými ostrovy a ani dnes nevíme, jak to bude.
Tak jako si Brit ráno řekne, bude pršet, nebo bude slunečno? Mám si vzít deštník? Tak se i my po všech těch peripetiích můžeme ptát: bude rozchod, nebo nebude? Mám si na cestu do Londýna vzít pas a zařídit vízum?