Za krásného počasí proběhl v sobotu Den tisku s Haló novinami poprvé v prostorách sídla Ústředního výboru KSČM v pražské ulici Politických vězňů. Šlo o zdařilou oslavu dnes už téměř zapomenutého svátku, který se u nás slavil každoročně až do roku 1989.
Hlavní program se odehrával na prvním nádvoří budovy, tedy pod širým nebem. Zahájila ho hudební skupina Duo Regent, kterou si můžete pamatovat z pražského Prvního máje. Oficiálního uvítání návštěvníků se ujali moderátoři posledního podobného setkání u Křižíkovy fontány před dvěma roky – předsedkyně Krajského výboru KSČM v Praze Marta Semelová a šéfredaktor Haló novin a generální ředitel Futura, a. s., Petr Kojzar. »Je moc dobře, že v současné době Haló noviny mohou pravdivě informovat o hanebnostech, které se páchají pod současným vedením Prahy. Ať už jsou to věci kolem sochy maršála Koněva, snahy o přejmenování Koněvovy ulice nebo nejnovější nápad se vznikem Muzea paměti 20. století. Já jsem pro, ale aby v něm byly zmínky o tom, kolik se tehdy stavělo bytů a za kolik se bydlelo. O tom, jak jsme byli soběstační v zemědělství a jakou měly tehdy potraviny kvalitu. Takové muzeum ale od této koalice čekat nelze, v tomto opět bude plno lží, nenávisti. A to je ostuda,« »pochválila« vedení města Semelová.
»Jsem velice rád, že nezapomínáme na svátek, o kterém jsem se nedávno paradoxně dočetl, že je zapomenutý. Vzpomínám rád, jak jsem jako malý chlapec chodíval do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka a jako sportovní nadšenec sledoval závodníky při Běhu Rudého práva. Tehdy nás tam bývalo mnohem více v porovnání se současností, ale když vidím tu atmosféru tady, věřím, že kapka ke kapce zase dá dohromady moře a brzy se sejdeme na Výstavišti v tom počtu jako tehdy,« prohlásil Kojzar.
Historii Haló novin a Rudého práva shrnul první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek. »Svou roli jak Rudé právo, tak současné Haló noviny výtečně sehrávají. Je to médium, které musíme udržet, protože bez něj, bez této historie, by komunistická strana vůbec nic nebyla. Všichni vidíme, jak se dnešní mocní snaží překrucovat historii Československa, nás komunisty obviňují z rozvracení společnosti. Je to přesně naopak! Nebojte se říkat pravdu, nebojte se mluvit tak, jak to cítíte a myslíte. Když všechny ty věci, tak jak šly, tak jak je známe my a naše generace, jak je známe od pamětníků, budeme předávat mladším generacím, bude tady komunistická strana s naším komunistickým přístupem ještě mnoho a mnoho let. I proto je potřeba Haló novinám poděkovat,« řekl Šimůnek.
Významu Haló novin se věnoval i místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič. »Dnešní společnost je těhotná sociálními rozdíly, kdy přes obrovskou ekonomickou konjunkturu, která nepřináší úlevu všem lidem, nese řadu obrovských rozporů v domácí i zahraniční politice a přináší stále aktuálnější hrozbu války. Haló noviny nesou ojedinělou možnost – prezentovat nejen názory KSČM a komunistické levice, ale také názory vlastenecké, národní, které nejsou totožné s vlnou antikomunismu a protiruské hysterie. Je na nás na všech, zda chceme tento deník zachovat pro sebe i příští generace. Nebude-li čtenářů, nebude žádného deníku, nebude-li deníku, nebude nikdy silné komunistické strany,« zdůraznil Grospič.
Poslanec Jiří Dolejš připomenul důležitou roli Haló novin z pohledu na současnou vládu. »Zvolili jsme menší zlo a tolerujeme tuto vládu s určitými výhradami. Spor pravice a levice neustále trvá a vzpomeneme-li si na vlády Topolánků a Nečasů, určitě musíme uznat, že by určitě tak dobře nebylo. Ale kdo ví, jak bude za rok, za dva? Řeší se problémy tak, aby systémově splnily určitou jistotu? O tom všem je třeba vést diskuse, musíme na to být připraveni. A o tom všem se můžete dočíst v Haló novinách. Současná doba je zahlcena informacemi, informací je moře. A je třeba v tom moři najít kompas, jedním z takových kompasů jsou právě Haló noviny,« uvedl Dolejš.
Rychlý přesun z Lovosic absolvoval člen Komise mládeže Arťom Korjagin, který například zmínil možnost přeměny Futura, a. s., na družstvo.
Proběhla beseda s redaktory domácího a zahraničního zpravodajství Haló novin Tomášem Cinkou, Romanem Blaškem, Zbyškem Kupským a Romanem Janouchem, které se zúčastnila i Andrea Cerqueirová. Její jméno je známé nejen z našeho deníku, ale přispívá i do dalších. Tématem bylo především to, jaké to je pracovat v levicových médiích, a zbyl prostor i na dotazy návštěvníků.
Po celou dobu programu bylo k dispozici občerstvení, návštěvníci mohli navštívit stánky spřátelených organizací – Společnosti Česko-kubánského přátelství, Klubu společenských věd, Klubu českého pohraničí, Slovanského výboru, Komunistického svazu mládeže. Během komentované prohlídky byla možnost dozvědět se od průvodců Petra Šimůnka a Michala Klusáka něco o historii budovy a nahlédnout do několika zasedacích místností, známých např. z televizních tiskovek. Otevřena byla i prodejna knih.
Po setmění se všichni trpěliví návštěvníci dočkali klasického letního kina pod hvězdnou oblohou. Na programu byl film Botostroj, který velmi dobře zachycuje vztah kapitalisty k dělníkovi založený na vykořisťování. »Na film jsem velice rád počkal, viděl jsem ho po pětašedesáti letech a dodíval jsem se do posledního obrázku,« pochválil výběr Vlastimil Mudra z Prahy 10.
Den tisku s Haló novinami moderovala Petra Prokšanová, místopředsedkyně pražské Komise mládeže KSČM, která celou akci společně s pražským Krajským výborem KSČM a Haló novinami pořádala.
Fotogalerie
