Povinnost podávat majetková přiznání by se měla vztahovat i na novináře veřejnoprávních médií, konkrétně České televize a Českého rozhlasu. V novele zákona o střetu zájmů to navrhuje skupina komunistických poslanců vedená předsedou ÚV KSČM, místopředsedou Sněmovny Vojtěchem Filipem.
Předkladatelé argumentují tím, že obě veřejnoprávní média mají hlavní příjmy z koncesionářských poplatků, tedy z veřejných peněz. »Pro všechny, kteří mají svůj plat nebo mzdu z veřejných prostředků, by měla platit stejná pravidla a vzhledem k tomu, že Česká televize a Český rozhlas vybírají koncesionářské poplatky, to znamená jakousi kvazi daň, tak by měli ti, kdo za tyto prostředky pracují, také podávat majetková přiznání,« řekl Filip Haló novinám.
Jednou ze základních povinností veřejnoprávních médií je podle autorů novely poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. »A tento stav nebývá vždy plně realizován, o čemž svědčí nejen stovky stížností občanů (koncesionářů), ale i jednotlivá kritická hodnocení ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, v rámci kterých bývají udělovány finanční sankce ve správním řízení,« stojí v důvodové zprávě.
Novináři veřejnoprávních médií, placeni z veřejných peněz mohou podle předkladatelů zásadně ovlivňovat veřejné mínění. »Stejně jako politici i novináři mají možnost ovlivňovat veřejné mínění, a ti, kteří jsou zaměstnanci veřejnoprávních médií a tudíž pracují za peníze daňových poplatníků, by se měli řídit nějakými zásadami, konkrétně zásadami transparence,« doplnil poslanec Jiří Valenta, který se dlouhodobě zabývá problematikou veřejnoprávních médií. Informace, které tato média poskytují, by měly podle něj sloužit k doplnění názoru občana na reálnou politickou situaci, a to zejména v souvislosti se zpravodajstvím, dokumentaristikou a publicistikou.
Valenta: Nechceme bič na novináře
Předkladatelé návrh zdůvodňují také obranou obou médií před podezřeními z neobjektivity zpravodajství a publicistiky nebo ze skryté a podprahové reklamy ve prospěch některých ekonomických, politických, kulturních či sportovních subjektů.
Valenta potvrdil, že smyslem návrhu je také zamezit podezřením, která vyvstávají vůči veřejnoprávním novinářům, že pracují na zakázku. »Znamená to, že když budou podávat majetková přiznání, tak z nich bude zřejmé a veřejnost si to bude moci ověřit, že v rámci jejich majetku nedochází k nějakým přesunům, to znamená, že nejsou placeni za nějaké tendenční informace tak, aby mohli ovlivňovat na zakázku veřejné mínění, a o to nám jde zejména,« vysvětlil. »Nechceme vytvořit nějaký bič na tyto novináře, je to pro veřejnost i pro novináře výhodné a myslím si, že by měl být zájem to podpořit jak ze strany novinářské veřejnosti tak ze strany řadového občana,« dodal.
Podle Filipa má návrh mezi občany velkou podporu. »Od chvíle, kdy jsem se o záměru předložit tento návrh zmínil, registruji podporu od občanů zhruba ve výši 80 %, návrh jsem nechal posoudit naší legislativní komisi a poté, co jsme ho podali, tak jsem to začal projednávat i s ostatními politickými kluby,« uvedl Filip. Očekává, že diskuse k návrhu bude ve Sněmovně velmi zajímavá, věří však, že se podaří normu posunout i do dalších kol projednávání.
Novináři České televize a Českého rozhlasu by v případě schválení novely měli podle dřívějšího Filipova vyjádření stejné povinnosti jako ostatní veřejní funkcionáři, na něž se zákon o střetu zájmů vztahuje. Podávali by vstupní majetkové přiznání, následně každoroční a také výstupní potom, co by práci přestali vykonávat. Internetový registr majetkových přiznání vede ministerstvo spravedlnosti.
Předlohu, kterou kromě Filipa a Valenty podepsali také stínový ministr spravedlnosti, předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič a předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá, nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.