Americký velvyslanec v České republice Stephen King zaslal členům rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny PČR dopis, ve kterém označil zvažovanou digitální daň za diskriminační. King poslance varoval i před možným zavedením odvetných opatření ze strany USA.
Informoval o tom server iDnes. Digitální daň, jejíž návrh sněmovní výbor projednává, by se vztahovala na velké internetové firmy v ČR. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple. King v dopise českým poslancům označil sedmiprocentní sazbu za mimořádně vysokou. "Navíc, jak jsem již sdělil předsedovi vlády panu Andreji Babišovi a dalším ministerským úředníkům, Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu našich inovačních firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření," uvedl King.
"Digitální daň pro nadnárodní firmy, které podnikají v zahraničí a neplatí ze své činnosti daně, je podle mě absolutně správná. Mělo by se to týkat internetových firem s obratem nad určitou částku. Firem s obratem nad 750 milionů euro. Je tu zásadní nedostatek v tom, že zatímco tyto nadnárodní firmy jako třeba Facebook daně v České republice neplatí, české firmy, které podnikají ve stejné oblasti v zahraničí, daně platit musí," reagoval pro náš list místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jiří Valenta (KSČM). Právě to považuje za narušení konkurenčního a podnikatelského prostředí, a s tím by se něco podle něj dělat mělo. Poškozovat vlastní podnikatele, když už jsme umožnili nadnárodním firmám, aby u nás takto podnikaly, považuje za špatné.
Rozpočtový výbor Sněmovny počátkem února projednávání návrhu na zavedení digitální daně přerušil, aby poslanci měli čas na podávání pozměňovacích návrhů. Vrátit se k němu má 18. března. Digitální daň by se podle návrhu ministerstva financí měla vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Do státního rozpočtu by daň měla přinést zhruba pět miliard korun ročně. Spojené státy již proti dani oficiálně protestovaly.
"Rozhodně nechceme poškodit naše exportéry. Pokud přijdou pozměňovací návrhy na pět procent, tak my je podpoříme,“ řekla v TV Nova předsedkyně Rozpočtového výboru sněmovny Miloslava Vostrá.
Cizí firmy u nás budou profitovat, a ČR ostrouhá?
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již na začátku února sdělila, že je připravená jednat o snížení sazby daně. "Určitě o tom otevřu debatu,« řekla. »Uvidíme, jak se k tomu postaví vláda a náš koaliční partner, a podle toho budu postupovat dál," dodala. Poznamenala, že původně předkládala návrh s pětiprocentní sazbou, ale koalice se rozhodla pro sazbu sedm procent.
V dolní komoře se už objevily návrhy na snížení sazby daně. Piráti chtějí sazbu snížit na pět procent stejně jako SPD. "V tuto chvíli by nebylo rozumné, abychom prosazovali nejvyšší daň v Evropě," řekl Jan Hrnčíř (SPD). Lidovci chtějí tříprocentní sazbu. Václav Klaus (Trikolora) navrhuje vyrovnat dopad digitální daně na občany tím, že zvýší základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 840 korun na 26 000 korun.
Hlavně ODS nebo TOP 09 se podle Valenty bojí sankcí ze strany USA, a své obavy rozšiřují dál. "Ale třeba ve Francii digitální daň zavedena byla. Otázka je, jak velká. Pravice v ČR se zaštiťuje tím, že údajně čekají na nějaké společné kroky Evropské komise. Na to se může čekat do nekonečna. Je to trochu stínový aspekt, aby se tu nemuselo nic dělat. A každý měsíc, kdy dané firmy platit nebudou, se počítá. Otázka k diskusi je, do jaké výše. Ačkoli je MF připraveno jednat o případném snížení daně, já si myslím, že navrhovaných sedm procent není moc. Piráti to snad chtějí, snížit, což je otázka k diskusi," tvrdí komunistický poslanec. Jedním dechem dodává, že jde o to, abychom hlavně něčím začali a velké nadnárodní firmy u nás platily daně. Není přece už z principu možné podnikat i takto internetově na území jiného státu, aby cizí firma z toho měla zisk, ale státu, ve kterém se tak děje, neodváděla nic. "To je už z logiky věci nesmysl," prohlásil Valenta.
O digitální dani pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, mluvili už v roce 2017 představitelé Evropské unie. Následující rok Evropská komise představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem, ale ministrům financí členských zemí EU se poté několikrát nepodařilo najít shodu na možné podobě budoucí daně. Některé země včetně ČR se proto rozhodly jednat samy. Digitální daň zavedly Francie, Itálie nebo Rakousko. Washington kvůli tomu pohrozil Francii zavedením cla na některé zboží. Koncem letošního ledna francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že se obě země dohodly na postupu, jak zdanění digitální ekonomiky vyřešit.
(ku)