Co nás čeká po uvolnění striktních pravidel v rámci ochrany před pandemií COVID-19?

14. 5. 2020

České republice se podařilo dostat šíření onemocnění covid-19 pod kontrolu, ale infekce zcela nezmizela. Není tedy ani možné přestat dodržovat potřebná opatření. Pravděpodobně máme před sebou období, kdy se budou střídat větší nárůsty počtů nemocných s klidnějším obdobím. Zásadní je proto posílení systému hygienických stanic a institucí věnujících se veřejnému zdraví. Zároveň potřebujeme přesně cílená ochranná opatření ve zdravotnictví a v sociálních službách. Musíme být obezřetní před nákazou, ale současně nemůžeme zcela omezit životy pacientů, klientů a personálu. Základem tak bude dostatečné testování, a pokud se potvrdí pozitivní případy, izolovat je od ostatních. Současně je nutné zvýšit celkovou úroveň hygieny. Nejen pravidelné čištění povrchů, ale také používání metod osobní ochrany před nákazou. V obdobné situaci se nachází také senioři, kteří žijí mimo pobytová zařízení sociální péče. Ti poslední týdny poslouchají výzvy, že nemají vycházet ze svých domovů. Úplná izolace ale není možná.

Připravme se na to, že tato infekce pravděpodobně úplně nezmizí, dokud nebudeme mít účinné očkování. Musíme být schopni identifikovat a diagnostikovat každý jednotlivý případ onemocnění, dohledat všechny jeho kontakty, ty testovat, izolovat je a dělat to tak dlouho, než se dostaneme k poslednímu případu. Přitom po otevření hranic může dojít k zavlečení nákazy. Zatím nevíme nic o sezónnosti viru, zda vzniká imunita po prodělání onemocnění a jak dlouho případně trvá. Dosažení kolektivní imunity bez očkování je nereálné. Aby kolektivní imunita fungovala, bylo by nutné dosáhnout „promoření“ alespoň na úrovni 50 až 60 %.  V jednotlivých evropských zemích se ale pohybuje v řádu jednotek procent či dokonce jen promile. Nejsme tak schopni zcela spolehlivě předvídat, jak se pandemie bude dále vyvíjet. Lidé potřebují vědět, proč a jakým způsobem jsou přijímaná jednotlivá opatření. To znamená vysvětlovat, mluvit o míře rizika při různých opatřeních a komunikovat vědecky podložené informace. Aby jednotlivá opatření byla dodržována správně, musí být srozumitelná a jednoduchá. Všechna vládní rozhodnutí se musí opírat o kvalitní vědecké informace. To znamená zapojit řadu expertů, kteří spolu seriózně diskutují, vyhodnocují důkazy a jakmile dosáhnou konsensu, předají jej politikům.

Po pandemii chřipky v roce 2009 byly aktualizovány pandemické plány. Ty ale vůbec nepočítaly s jinou pandemií, než způsobenou další chřipkou. Nyní se jasně ukázalo, že by pandemické plány měly být obecnější pro více typů virů, které se mohou stát globální hrozbou. Jedním z nejdůležitějších důsledků pandemie covid-19 bude proto pečlivé zhodnocení a analýza toho, co jsme nyní zažili, udělali správně a co špatně, protože musíme být připraveni na další pandemii, která rozhodně přijde. Infekční choroby totiž vždy byly součástí lidského života.  Díky očkování, objevu antibiotik a také zlepšení hygieny jsme se ve vyspělých zemích světa dostali do stavu, kdy populaci trápí obezita, kardiovaskulární nemoci a diabetes, a také na ně se soustředí pozornost zdravotnických systémů. Stejně tak jsme začali věřit tomu, že medicína se svými moderními technologiemi vyřeší vše. Infekční choroby se tak pro nás staly něčím dávným v minulosti a právě proto jsme zranitelnější než kdy dřív. Mimo jiné i proto, že jsme do programů ochrany před infekčními chorobami přestali tolik investovat.

KSČM tak musí v rámci „poučení z koronaviru“ prosazovat více finančních prostředků do ochrany veřejného zdraví, včetně prevence a také usilovat o novelizaci pandemických plánů.

Autor: 
Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM