Pandemie COVID – 19 se stala velkou zkouškou nejen pro zdravotníky, ale i pro ostatní profese, politiky, fungování státu jako instituce a samozřejmě pro všechny občany České republiky. Kromě obrovských lidských a ekonomických ztrát přinesla i poučení a pozitiva. Tím nejdůležitějším je lidská solidarita, nezištná pomoc a obdivuhodné nasazení nejen zdravotnických pracovníků. Nejvíce ohroženými se stali zdravotníci stojící v první linii. Zvlášť zpočátku, kdy chyběly účinné ochranné prostředky. V důsledku povinných karantén nebo potřeby být s dětmi doma se mnohem více prohloubil dlouhodobý problém nedostatku lékařů a hlavně sester. Ukázalo se také, že předzásobení nezbytnými zdravotnickými prostředky v nemocnicích nebylo dostatečné a stát následně selhával i v jejich nákupu a distribuci. Některé nákupy ministerstva zdravotnictví se teď dokonce jeví jako předražené, i když zde v počátku zcela jistě hrála roli i rychlost a naléhavá potřeba. Důsledná kontrola ze strany NKÚ je přesto nezbytná.
V rámci poučení z pandemie je nutné přehodnotit legislativu krizového řízení a pandemických plánů i dostatečné předzásobení ochrannými zdravotnickými prostředky. Ukázalo se také, jak krátkozraké bylo dřívější dlouhodobé podfinancování zdravotnictví a nerespektování hrozby katastrofálního nedostatku lékařů a sester v akutní lůžkové péči. Nyní je prvořadým úkolem rychle sanovat mnohamiliardové ztráty celého systému zdravotnictví. Skokové navýšení plateb za státní pojištěnce a oddlužení všech, nejen státních nemocnic, je proto krok správným směrem. Následně je nutné konečně přijmout zákon o pravidelné a automatické valorizaci plateb státu za své pojištěnce, jak to od roku 2016 navrhuje KSČM. Stabilita a předvídatelnost příjmů je pro fungování zdravotnictví klíčová.
Vedlejším kladným „koronavirovým“ dopadem je návrat k větší obezřetnosti, osobní zodpovědnosti a jisté pokoře každého jednotlivce. A také, že je třeba více dbát na „obyčejné“ dodržování základních hygienických návyků, mýt si ruce, nekýchat do dlaní a během nákazy zůstávat ohleduplně doma. Vždyť infekce, která pro nás osobně znamená jen si několik dní poležet a odpočinout doma, může pro druhého, oslabeného člověka skončit třeba i smrtí. Současná pandemie také pozitivně stimuluje výzkum v oblasti virologie, imunologie, epidemiologie a nových léčivých přípravků. Z toho všeho pak mohou profitovat i ostatní medicínské obory. Navíc, současný stav jednoznačně ukázal na nutnost úzké mezinárodní spolupráce v oblasti výměny know-how, sdílení informací a dat.
Zvlášť pozitivně dopadla koronavirová epidemie na urychlení eHealth a telemedicínu. Nyní je potřebné, aby ministerstvo zdravotnictví nepropáslo vhodnou chvíli a konečně předložilo dlouho slibovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Pro budoucnost českého zdravotnictví je důležitý i příslib pružnějšího využívání úhradových mechanismů ze strany zdravotních pojišťoven ke stabilizaci jednotlivých zdravotnických zařízení. Pandemie také potvrdila, že Česká republika má dostatečné kapacity pro intenzivní medicínu, včetně počtu plicních ventilátorů. V neposlední řadě ukázala i možnosti, jak české zdravotnictví zefektivnit bez toho, že by museli sami pacienti sahat hlouběji do svých peněženek při zachování potřebné kvalitní péče.