Ve foyeru Ruského střediska vědy a kultury v Praze byla ve čtvrtek 4. června v podvečer zahájena výstava fotografií o životní a vojenské cestě sovětského vojevůdce Ivana Stěpanoviče Koněva (1897-1973). Výstavu nazvanou Maršál vojáků připravilo moskevské Muzeum Vítězství k letošnímu 75. výročí ukončení druhé světové války a Vítězství protihitlerovské koalice nad fašismem.
Velvyslanec Ruské federace v ČR Alexandr Zmejevskij v úvodu připomněl, komu přinesla svobodu vojska Prvního ukrajinského frontu Rudé armády vedená I. S. Koněvem. Bylo to nejen osvobození německých nacistických koncentračních táborů Osvětim a Terezín, také osvobození východních, severních a středních Čech, části Slovenska (účastnil se Karpatsko-dukelské operace) a hlavního města Prahy. »Výstava shromáždila 150 fotografií, které ukazují i Koněvovu bojovou cestu od těžkého roku 1941 do vítězného května 1945,« řekl ambasador. Fotografie také zobrazují Koněvovy první roky služby v armádě i jeho poválečné osudy, trávení volného času i období, kdy již byl na penzi. Zajímavé jsou fotografie ze setkání se spojeneckými veliteli či politiky, včetně československého prezidenta Edvarda Beneše.
Historik a publicista Anatolij Šitov přiblížil osobnost Koněva šířeji. Bez vítězství u Moskvy, ve Stalingradské bitvě či v bitvě v Kurském oblouku by nenastalo ani vítězství v bitvě o Berlín a osvobození Československa, připomněl a zdůraznil přání mírumilovných lidí navždy skoncovat s válkami a válečnými dobrodružstvími. Ostatně, jak zdůraznil, po Říjnové revoluci prvním dekretem sovětské moci byl Dekret o míru. »Kdyby se uplatnil veškerý talent všech lidí, kteří byli zahubeni a umučeni ve druhé světové válce, svět by vypadal jinak,« je přesvědčen.
Šitov také připomněl velkou úlohu Rudé armády v pomoci terezínským vězňům v boji s tyfem, kdy Rudá armáda povolala do Terezína sovětské lékaře a zdravotní sestry. Zajímavá byla jeho poznámka, že Řád bílého lva, vysoké československé (české) vyznamenání, obdrželi již v roce 1945 spojenečtí velitelé britský polní maršál Bernard L. Montgomery a generál Armády Spojených států amerických George S. Patton, a teprve v roce následujícím (1946) jej získali Koněv, Žukov či Ludvík Svoboda.
Šitov na vernisáž přinesl publikace o druhé světové válce a protifašistickém odboji, které jako by zapadly, přitom jsou cenným zdrojem informací – například historické knihy od českého historika Čestmíra Amorta (1922-2013).
Vstup na výstavu je volný.