Rozhovor s docentem Václavem Šenkýřem, kandidátem KSČM do Senátu ve volebním obvodu Děčín
Poslední pololetí ve školách odpadlo. Jak vy, bývalý děkan pedagogické fakulty a náměstek ministra školství, vnímáte opatření ke školám?
Vyjdeme-li ze správného požadavku, že při pandemickém šíření nakažlivé choroby jsou nejdůležitější ochrana zdraví a životů lidí, potom sérii omezujících opatření přijatou i ve školách na doporučení odborníků–virologů vnímám jako správnou.
Myslíte, že se podařil záměr »výuky přes internet«?
Důležitým předpokladem uspokojivých výsledků při výuce a studiu je pravidelnost. I když »výuka doma přes internet« nenahrazuje a nemůže zcela tento předpoklad nahradit, vytváří povědomí užitečnosti kontaktů žáků a učitelů. V jakém rozsahu se to podařilo všem školám v této chvíli, nemohu posoudit. Jistě budou rozdíly mezi jednotlivými školami. Budoucí čas ukáže, jak se dařilo touto formou výuku a výchovu nahradit.
Osobně se obdivuji pedagogům nižších tříd a jejich nasazení...
I z mé strany patří obdiv pedagogům základních a středních škol za to, jak »za pochodu« nacházeli způsob, jak pomocí techniky nahradit kontakt se svými svěřenci. I pro učitele to bylo něco nového. Na pedagogických fakultách se dosud žádná taková konkrétní příprava neuskutečňovala.
Přál bych si, aby tento tvořivý přístup v celé naší vzdělávací soustavě vydržel.
Jsou hlasy, že zahájení výuky, i když zatím nepovinně, v červnu, byl hazard. Co vy na to?
Rozhodnutí o tom, zda již v červnu zahájit výuku v plném rozsahu či omezené podobě, vycházelo z doporučení zdravotnických odborníků. Pokud by se něco podobného mělo zase opakovat, pak osobně preferuji ochranu zdraví a životů jak žáků, tak učitelů. I když propad v získávání vědomostí žáků a studentů v tomto školním roce bude zřejmý.
Lze onen propad ve výuce v příštím školním roce dohnat? Ale co když přijde další vlna pandemie?
Vaše otázka navazuje na předchozí. Příští rok bude náročný nejen ne »dohnání« vědomostí žáků. Klíčové bude, dle mého názoru, obnovit živé sociální vztahy mezi učiteli a žáky, které by motivovaly hlad po vědomostech u žáků a ctižádost uspět. Pokud by přišla další vlna pandemie, protiopatření již mohou vycházet z dosud získaných zkušeností a o to mohou být efektivnější.
Nyní z jiného »soudku«. Jde mně o výuku dějepisu na školách. Pokusy převyprávět historii podle toho, co chtějí polistopadoví vítězi, se jednou vymstí. Nemyslíte?
Dle mých zkušeností většina učitelů dějepisu nejsou takovými konjunkturalisty ve výuce tak, jak se předvádějí někteří žurnalisté po politickém převratu. Spíše převládá snaha vyhýbat se interpretaci dějinných událostí historicky nedávných období. Což samozřejmě není dobré. O to více je zapotřebí vážit si těch, kteří historii lidu naší země vyučují v pravdivých souvislostech.
Už dnes mladá generace dějiny nezná. Nebo naprosto zkresleně. Není v tom záměr? Nemají u nás být vychováváni pouze neznalci, kteří budou poslušni svých pánů? A zde mi nejde jen o dějepis.
Máte pravdu v tom, že někdy až překvapuje velká nevědomost u velké části mladých lidí o klíčových otázkách dějinného vývoje naší země. Částečně je to způsobeno tlakem objektivní potřeby orientovat se na ovládnutí technických vymožeností, jakými jsou výpočetní a spojovací technika, a dochází k upozaďování potřeby porozumět společenským poměrům. A současně je to záměr domácích i zahraničních mocných nevnímat historická období národních dějin. Proč? Protože z historických znalostí plynou cenná poučení.
Jak se bránit? Jak bránit naše potomky?
Osobně si myslím, že v období před námi, po ekonomickém propadu, který vzniká, začne vznikat i sociální napětí a přiměje mnoho lidí hlouběji přemýšlet o společenském uspořádání, a to nejen v naší zemi. V té souvislosti vznikne i potřeba objektivněji interpretovat dějinné události. V tomto ohledu kvalifikovaná žurnalistika, kterou se vyznačují například Haló noviny, bude mít nezastupitelnou úlohu.