Ministryně financí A. Schillerová a ministryně práce J. Maláčová přišly s další "převratnou novinkou." Prý se jedná o kompromisní ústupek zaměstnavatelským svazům. Možná by se nabízelo srovnání s ústupkem nadnárodním řetězcům a v podstatě kapitalistickému systému.
Podle návrhu by se zaměstnanci mohli od příštího roku rozhodnout, zda budou nárokovat stávající stravenkový (či poukázkový) systém, který běží dosud, či místo stravenek peníze. Počítá s tím daňový balíček ministryně financí Aleny Schillerové (ANO 2011), který v pondělí schválila vláda. Ten také počítá se zvýšením spotřební daně u tabáku a cigaret.
Paní ministryně má jistě pravdu, je to ústupek od původního záměru, zrušit stravenkový systém plně. Ostatně, není to od ní, ani hnutí ANO či ČSSD nic převratného. Není to nic převratného od požadavků svazů zaměstnavatelů v rámci Tripartity. Předchozí pravicové vlády s obdobnými návrhy přicházely v docela pravidelných intervalech.
Je pravda, že zatím pro ty, co se rozhodnou pro tzv. paušální náhradu, nepřesáhne její výše (až na výjimky) 400,- Kč a budou to zaměstnanci řešit i z hlediska daní fyzických osob, ale zejména zaměstnavatelům bude odečteno z daní. Druhá možnost zní líbivě rovněž "můžete si ponechat klasické stravenky či poukázky, na které jste zvyklí".
Nastává řada technických otázek. Nárok na příspěvek na stravování od zaměstnavatele má například ten, kdo odpracuje minimálně 6 hodin osmihodinové pracovní doby. Tedy tento příspěvek se nevztahuje na kratší pracovní úvazky, dohody o provedení práce či dohody o provedení pracovní činnosti. Dovolím si podotknout, že ti, u kterých se bude snažit zaměstnavatel uplatnit nově zaváděné tzv. sdílené pracovní místo s kratším pracovním úvazkem, rovněž z tohoto systému vypadnou.
Paní ministryně financí A. Schillerová si těmito problémy příliš hlavu nelámala. Cituji: „Stravenky nerušíme. Pouze nabídneme zaměstnavatelům jednodušší a levnější alternativu, díky které si budou moct příspěvek na stravování dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci,“ uvedla Schillerová.
Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.
Ministryně ale upozornila na to, že bude záležet pouze na zaměstnavateli, zda tuto možnost využije, nebo zvolí papírové stravenky. „Pokud jim dosavadní model vyhovuje, mohou u něj zůstat a nic se pro ně nezmění,“ dodala Schillerová. To si ale dovolím ostře protestovat. není to tak úplně pravda. Většina zaměstnanců v roztočených kolech inflace základního spotřebního zboží, jmenovitě potravin, sáhne po paušálu v naději, že trochu vylepší rodinný rozpočet.
Dalším argumentem je, že po změně stávajícího systému volají, podle šéfky resortu financí, provozovatelé hospod. Ty nyní platí na úkor své marže vysoké provize běžně ve výši 5 až 7 procent stravenkářským společnostem. To skutečně může být reálný problém u menších zaměstnavatelů, pro které je jednodušší spolupřispět na stravovací poukázku. Ukazuje to jen podstatu kapitalismu, tržby stravovacím zařízením onen "paušál" nezvedne. Spíš požene řadu zaměstnanců shánět levnější, často méně kvalitní potraviny. To ale není správné.
Z pohledu Komunistické strany Čech a Moravy a levicových odborů, OS ČMS, ale i Světové odborové federace jde o jednu z celkových strategií nadnárodních korporací vyvíjející se k neustálému omezení práv a desetiletí vybojovaných dílčích pracovních i ostatních sociálněekonomických podmínek pracujících. Někteří osvícení filantropové léta sice pomáhali, dnes se řada lidí na ně odvolává jako na samospasitele či autoritářské vůdce. To však není řešení problémů dnešní kapitalistické společnosti a postupného odbourávání výhod, za něž desítky dělníků neváhaly pro lepší osud svých dětí a rodin položit i život.
Marginální spor může rozhořet boj sociálních skupin, odborářů, zaměstnavatelů a nabídnutý kompromis půl na půl bude řešením dočasným. Z pohledu politického půjde o zásadní střet. Nikdy nelze bagatelizovat technologický pokrok 4D technologií, ale také to, že stále pro většinu pracujících i zaměstnanců mají "klasické" stravenky svůj význam. Mimo to není navrhovaná změna zdaleka jednoznačně přijímána u firem velkou měrou závislých právě na stravenkových poukázkách, či klasických stravenkách.