Čekali jsme, že to nebude žádný zázrak. Takový propad v krajských volbách ale mnohé z nás zaskočil. Po rozčarování se mi e-mailová schránka začala plnit různými úvahami, co si počít. Na první pohled je nejsnadnější vyměnit vedení strany i k rajských výborů tam, kde se do zastupitelstva nikdo nedostal. Potřebujeme nové tváře a s nimi nový rozjezd, objevuje se v zasílaných textech. Podle mého názoru to nepůjde bez výrazného omlazení představitelů strany na centrální i krajské úrovni. Hledat „spasitele“ mezi námi staršími by žádnou změnu nepřineslo. Jenže to chce odvahu se rozhlédnout a hlavně přijmout to, že noví lidé by v lečcems postupovali jinak. Měli bychomvybírat ty, kteří jsou opravdu mladí, čímž nemyslím jen věk, ale především způsob uvažování. Neměli bychom jim vnucovat své stereotypy a vyčítat, že mají jinou životní zkušenost. Právě to by přece mohlo straně pomoci. Přesto by měla některá kritéria zůstat. Zoufale nám chybí zdatní řečníci. Ti, kteří nemají tento přirozený talent, by se neměli zdráhat se to naučit. I v dnešní době sociálních sítí stále nejpřesvědčivější zůstává veřejné vystupování včetně televize. Ošidnost rychlých reakcí na sociálních sítích spočívá v poznámkách, které se pak horko těžko vysvětlují. Pokud můžeme pro nové funkcionáře něco udělat, tak jim vysvětlovat, že dříve než kliknou na odeslání, měli by si svůj názor ještě jednou přečíst. Je to chvilka a přitom může rozhodnout o úspěchu či výsměchu. Ne, neměli by být ustrašení, ale aspoň trochu uvážliví. I když doufám, že budou veselí, protože i to v dnešní politice dost chybí.
Za hlavní ale pokládám to, co budeme prosazovat. V některých ohlasech na výsledky voleb se objevuje známé: Já jsem to říkal! No, to tedy moc nepomůže. Obecné výzvy, že máme být razantnější či revolučnější neřeší problém, že mnohdy tápeme v tom, co naše spoluobčany opravdu trápí. Je příčina volební porážky jen v tom, že jsme se nechali zastínit Andrejem Babišem, který nám přetáhl část voličů? Že jsme třeba nedokázali starším občanům důrazněji vysvětlit, že oněch pět tisíc k důchodům by bez našich hlasů ve sněmovně nedostali? Zato pravice zmobilizovala mladší voliče tím, že kopala příkop mezi nimi a důchodci. Ti přece své penze pravidelně dostávají, ale co vy v době koronaviru, jak jste na tom byli a znovu jste? V tu chvíli měli vystartovat právě naši mladí s protiargumenty. Od nás je jejich vrstevníci nebrali, protože jsme přece ta pověstná potrefená husa. Nicméně to je pouhý příklad. Myslím si, že jsme nezvládli reakci na nástup různých hnutí, která pro voliče měla nádech změny a protestu. I to, že mladší lidé už nejsou, jak se zdá, tak citliví na balamucení. Piráti vstoupili v minulých sněmovních volbách na „velkou“ politickou scénu s chytlavým sloganem: Hr na ně! Pak si oblékli saka a kravaty a přiřadili se k adeptům moci. Jejich voličům to nijak nevadí. Ukázalo se, že mít pravdu a poctivě pracovat v této době už nestačí. Jakkoli mě to mrzí, chceme-li dál podle našich ideálů pracovat pro zlepšení života lidí, neobejdeme se bez promyšlenější mediální politiky odpovídající současnému stavu společnosti. Jistě, čeká nás důkladná analýza, která by měla přinést podstatnější závěry. Přesto chci zdůraznit, že nejde jen o to, kdo nás bude reprezentovat, ale hlavně co budeme dělat.