Většina politických stran ve svých volebních programech slibuje zjednodušení daňového systému nebo boj proti daňovým únikům a daňovým rájům. Liší se ovšem již v tom, jak to chtějí zajistit. Charakteristickým rysem programu KSČM je podle stínového ministra financí Jiřího Dolejše to, že se nebrání změně daní.
Volební programy stran, které mají podle průzkumů reálnou šanci na vstup do Sněmovny, počítají například s reformou celého systému daní, zdaněním nadnárodních korporací nebo zamezením přístupu firem z daňových rájů k veřejným penězům. Zároveň předkládají návrhy na snížení DPH u potravin nebo ekologických výrobků, zvyšování slevy na poplatníka nebo rušení nesystémových výjimek. Některé ze stran současně připouštějí růst spotřebních daní u škodlivých výrobků. Plošné zvyšování daní ale nemá v programu žádná ze stran, i když vzhledem ke zrušení superhrubé mzdy a stavu veřejných financí řada ekonomů hovoří o tom, že to bude nevyhnutelné.
Komunisté ve svém volebním programu slibují zvýšení daňových úlev pro rodiny s dětmi, zavedení bankovní a digitální daně, výrazné zdanění nadnárodních firem nebo miliardářskou daň. »Pro náš daňový program je asi nejvýraznější charakteristikou, že pro nás změna daní není tabu,« řekl našemu listu Dolejš. Poukázal přitom na předvolební diskuse, kde všichni mluví o růstu dluhu, o hrozbě dluhové spirály, někteří dokonce slibují, že budou masivně škrtat nebo přinejmenším zmrazí alespoň na tři roky vládní výdaje. »Skoro nikdo ale neřeší to, že součástí vyrovnanějšího rozpočtu nejsou jenom výdaje, ale také příjmy a že poté, co byla zrušena superhrubá mzda, tak v tom balíčku byly výrazně sníženy daně v řádu asi sto miliard, což přineslo největší prospěch vyšším příjmovým kategoriím. Z toho logicky vyplývá, že pokud kompenzujeme tento obrovský výpadek, tak pouhými škrty se ke snížení deficitu těžko dopracujeme,«vysvětlil Dolejš. Proto je podle něj pro komunisty debata o příjmové straně rozpočtu, a tedy především o daních, tak důležitá.
Dolejš zdůraznil, že navýšení daňového výnosu je třeba konkrétně spočítat a říci, kde to je reálné, kde to má ekonomickou logiku a také, kolik by to asi přineslo. »Protože pokud chceme řešit tento výpadek, tak minimálně ze dvou třetin by měl být řešen na příjmové straně a kolem jedné třetiny můžeme přemýšlet o racionalizaci výdajů rozpočtu, proto je pro nás tak důležitá korporátní daň, vždy jsme měli v rozpočtech variantu druhé zvýšené sazby u korporátní daně, anebo se dá jít cestou takzvaných sektorových daní,« dodal Dolejš s tím, že právě to je zřejmě nejvíc charakteristický rys programu KSČM v této oblasti.
Audit daňových výjimek a úlev je namístě
Připouští, že v době pandemické krize, kdy ekonomika padala, se daně nemohly zvyšovat, protože by to stejně nepřineslo žádný výnos, ale pro odchod z krize v letech 2022–2023 už je možné se dohodnout na daňové změně. »Ekonomika bude v růstu a ekonomické subjekty rozumný návrh na zvýšení daní unesou, zejména ty nadnárodní velké firmy,« uvedl Dolejš.
Pokud jde o korporátní daně, existuje podle Dolejše ještě jedna velká rezerva, a to jsou různé daňové výjimky a úlevy, kterými je upravován daňový základ, od něhož se počítá sazba. Komunisté proto navrhují audit daňových úlev a výjimek. »Je třeba zvážit, která z nich je potřebná, která má například sociální význam pro zaměstnance a které byly skutečně jenom vylobbované. Audit daňových výjimek a úlev je namístě,« míní Dolejš.
Připomněl, že daně kromě toho, že mají zabezpečit příjmy státního rozpočtu, mají i regulační funkci, což je otázka především u bydlení. »Zde je namístě otázka zdanění velkého objemu bytů, které neslouží danému subjektu k bydlení ale k investování a kde se ten investor mnohdy chová spekulativně,«dodal Dolejš.
V neposlední řadě komunisté poukazují na různé daňové úniky a ráje, o kterých podle stínového ministra mluví všichni, což ale samozřejmě nestačí. »Je potřeba o tom jen nemluvit, ale jít na to poměrně tvrdě, minimálně alespoň na úrovni, která je běžná v zemích, které jsou v této oblasti aktivní. Obecně by to mělo být aspoň na úrovni těch standardů, které jsou jinde běžné, ale u nás se tomu zatím naši zbohatlíci snaží vyhýbat,« dodal Dolejš.
Rušení výjimek, automatické kontroly…
Hnutí ANO chce volební program představit na počátku září. Podle opakovaných vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však plánuje rušení daňových výjimek nebo růst spotřební daně z tabákových výrobků a tvrdého alkoholu.
Koalice Spolu slibuje, že velké daňové změny provede jen jednou za celé volební období a vytvoří pravidlo daňové brzdy, podle kterého při dosažení určité úrovně složené daňové kvóty bude růst daní vyloučený. Chce snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů nebo DPH u ekologických výrobků. Spotřební daně podle programu budou zohledňovat škodlivost výrobků a firmy z daňových rájů nebudou mít přístup k veřejným penězům.
Koalice Pirátů a STAN v oblasti daní nabízí pravidelnou valorizaci slevy na poplatníka podle vývoje inflace. Dále chce reformu daně z příjmů fyzických osob s cílem zlepšit podmínky zdanění zkrácených úvazků nebo zpřehlednění zdanění příjmů především odstraněním nesystémových výjimek. Strany chtějí také nastavit automatické daňové kontroly, propojení portálu Moje daně s katastrem nemovitostí nebo zrušení 3. a 4. vlny EET pro řemeslníky a drobné podnikatele.
ČSSD slibuje například zavedení daně z obřích majetků nad 100 milionů korun se sazbou jedno procento ročně nebo bankovní daň. Zároveň chce také progresivní zdanění příjmů fyzických osob jako nezbytnou nápravu zrušení superhrubé mzdy. Dále chce ČSSD snížit DPH u základních potravin na nejnižší sazbu.
SPD hodlá prosazovat snižování DPH a spotřební daně. U daně z příjmu firem chce moratorium na daňové změny po dobu tří let.
Hnutí Přísaha slibuje nezvyšování daní minimálně do konce roku 2022. Chce také snížit DPH u potravin, bojovat proti daňovým rájům nebo zvýšit limit pro podnikatele u paušální daně z jednoho na dva miliony korun.