Poslední dva týdny (34. a 35.) srpna a začátek září jsou poznamenány jak vyklizením Afghánistánu od posledních okupačních vojáků, zejména USA, tak úvahami o tom, co znamená ponechání vojenského materiálu za cca 85 mld. USD ve prospěch Talibanu, tak blížícími se volbami jak u nás, tak v sousedním Německu a přípravami mediálně spoře komentovanými na novou vlnu migrace, kterou připomínají spíše úsměvné články a komentáře kde všude se staví nové ploty na zajištění státní hranice. To co dříve tzv. západní země vyčítaly jak bývalému Československu, tak ostatním socialistickým zemím, teď vehementně staví Španělé s Marokem, Turecko s Řeckem či Bulharskem, Norové s Ruskem, stejně jako Estonci, Litevci s Běloruskem, Maďarsko se Srbskem a Chorvatskem a dokonce i Slovinci s Chorvatskem. To už nemluvím o hranici USA Mexiko. Prostě teď to nebude na náklady bývalých socialistických států, ale na náklady těch, kteří zneužívali bývalé bezpečnostní systémy okolních států, aby ušetřili své náklady.
Přiostřila se volební kampaň, a to jsme na jejím začátku, Piráti a STAN vzhledem ke klesajícím preferencím se pokusili do mediálního prostoru vnést téma privatizace státního majetku, včetně n.p. Budvar, protože neuměli odpovídat kde vezmou prostředky na své nerealistické nápady nejen v sociální oblasti. Reakce veřejnosti ovšem vstřícná nebyla, protože vyčpělá hesla o strategických partnerech a že trh vyřeší problém, už opravdu neoslovují většinu společnosti. Vzhledem k tomu, že už media nemohou tolik lhát, že by KSČM neuspěla se vstupem do Parlamentu, a i nejméně vstřícné agentury uznávají, že máme více než 5 %, tak se stáváme stále častěji terčem útoků zejména spojených s 21. 8. 1968.
Významnou akcí minulého týdne byla tradiční výstava Země Živitelka v Českých Budějovicích, kde jsme prezentovali naši politiku jak na jednání s představiteli Agrární a Potravinářské komory, tak se zástupci ČMMJ, tak ČRS a dalších spolků. Jihočeští kandidáti se prezentovali i na konferencích, které probíhaly v rámci ZŽ. Ale i v dalších regionech bylo organizováno mnoho předvolebních akcí. Nejvíce mediálně byla pokryta akce v Brně, kde jsme konzumovali čas ČT, který měl být podle plánu věnován celostátní akci ve Svojšicích. Na tuto akci bylo nutné zajistit jiné televizní stanice, aby od počátku plánované zahájení kampaně bylo dostatečně mediálně pokryto.
Důkladnou analýzu si zasluhuje vnitropolitická událost, která má širší zahraničně politické dopady a to je návštěva prezidenta SRN Franka Waltra Steinmaiera. Posouzení si zejména zaslouží kromě návštěvy památníku parašutistů především otázka, kterou nastolil prezident Zeman a to další působení NATO, resp. úloha evropských států v paktu. Tedy nakolik budou do budoucna evropské státy následovat politiku USA a to nejen v samotné alianci. Druhá cesta je nastup emancipace a vlastní politická linie, o které mluvil už v minulém roce francouzský prezident E. Macron.
Ve čtvrtek proběhl organizační výbor Poslanecké sněmovny a schválil upravený pořad 118. schůze. Na jednání jsme udrželi zákoník práce, tedy schválení 5 týdnů dovolené pro všechny. Dále se podařilo vyřadit definitivně smlouvu o dvojím zdanění s Kosovem, tedy smlouvu, kterou jsme bez obstrukcí blokovali celé volební období. V pořadu se nepodařilo udržet volbu zbývajících členů Rady ČT, tedy volba neproběhne a rozhodnutí bude záviset na příští sněmovně. Zkrácený pořad schůze zahrnuje jen 12 zákonů vrácených nebo zamítnutých Senátem, 18 návrhů zákonů ve 3 čtení, 4 mezinárodní smlouvy a zatím nerozhodnutý počet zpráv a informací. Počítá se ale se soubojem o další návrhy, který proběhne při samotném zahájení schůze 14.9.
V Praze dne 3. 9. 2021