Volby do Poslanecké sněmovny skončily debaklem levice. V dolní komoře poprvé za dobu samostatné ČR nebudou sociální demokraté ani komunisté. Vítězství slaví koalice Spolu, vládní hnutí ANO skončilo těsně druhé, koalice Pirátů se STAN třetí před hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD). Další strany se do Sněmovny nedostanou.
Volební účast byla necelých 65,5 %, v minulých sněmovních volbách dosáhla 60,84 %. Proti předchozím volbám v roce 2017 přišlo zhruba o 320 000 víc voličů a odevzdali přes 5,37 milionu platných hlasů. Letošní účast, pokud jde o sněmovní volby, byla třetí nejvyšší.
Vítězem voleb se stala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která vyhrála v sedmi krajích a v Praze. Celkem jí dalo hlas 27,78 % voličů, což bylo 1,493 905 lidí. Představovalo to o 358 503 hlasů více, než kolik dostaly ODS, KDU-ČSL a TOP 09 dohromady v roce 2017, kdy kandidovaly samostatně. Koalice Spolu letos získala 71 mandátů. Z toho ODS obsadí 34 křesel, to je o devět víc než v minulých volbách, TOP 09 má 14 mandátů, polepší si tak o sedm křesel, a lidovci 23, což je o 13 víc než měli.
Koalice Spolu vyhrála letošní volby nad hnutím ANO o 0,67 %, což představovalo 35 765 hlasů. Byl to nejtěsnější rozdíl mezi vítězem a druhým v pořadí v historii obsazování dolní komory Parlamentu.
Hnutí ANO oslovilo 27,12 % voličů. Dostalo 1,458 140 hlasů, o 41 973 méně než v roce 2017 a ve Sněmovně obsadí 72 křesel. V končícím volebním období ho v dolní komoře zastupuje 78 poslanců.
V pořadí třetí skončila koalice Pirátů a Starostů, která dostala 839 776 hlasů. Před čtyřmi lety tato samostatně kandidující uskupení dostala dohromady o 31 226 hlasů méně. Celkem koalici Pirátů a Starostů letos volilo 15,62 % voličů, což představuje zisk 37 mandátů. Starostové si oproti minulým volbám výrazně polepší, a to ze šesti na 33 mandátů. Naopak Piráti značně tratí, zatímco po volbách v roce 2017 se jich do Sněmovny dostalo 22, letos pouze čtyři.
Posledním uskupením, které se dostalo do Sněmovny je hnutí SPD Tomia Okamury, které zaznamenalo ze sněmovních stran nejmenší úbytek. Letos ho volilo 513 910 voličů, což bylo o 24 664 lidí méně než před čtyřmi lety. Svůj hlas mu dalo 9,56 % voličů, v dolní komoře tak obsadí 20 křesel, což je o dvě méně než v minulých volbách.
Vedení KSČM rezignovalo
Před branami dolní komory zůstalo hnutí Přísaha bývalého policisty Roberta Šlachty se ziskem 4,68 % hlasů, ČSSD, kterou volilo 4,65 % voličů a také KSČM, které dalo svůj hlas 3,60 % voličů. Sociální demokraté dostali letos 250 397 hlasů, o 117 950 méně než při minulých sněmovních volbách. KSČM letos volilo 193 817 lidí, což je o 199 283 méně než před čtyřmi lety. V roce 2017 měli komunisté 7,76 % a 15 mandátů.
Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip a všichni členové vedení KSČM v reakci na výsledky voleb rezignovali na stranické posty. »Rezignoval i celý výkonný výbor KSČM, ale až k datu mimořádného sjezdu 23. října,« řekl Filip novinářům. Řízením KSČM jsou pověřeni dosavadní první místopředseda Petr Šimůnek a dosavadní místopředseda Václav Ort.
Filip výsledek voleb označil za zdrcující porážku. »Jsem velmi zklamán, protože je to opravdu velký neúspěch. Lidé se rozhodli pro jiné politické strany. Je to problematické i kvůli tomu, že se žádná levicová strana do Sněmovny nedostala, a to bude v tom dalším období problém nejen pro KSČM,« uvedl.
Mrzí ho, že se nesjednotily levicové síly a lidé zvolili jiná řešení. »Uvidíme, jak to liberálně-konzervativní řešení, které vzešlo z voleb, bude fungovat ve prospěch občanů, a jak dlouho nebudou lidé vnímat nedostatek levicových návrhů,« řekl odstupující předseda komunistů. Cílem KSČM bylo podle něj dosáhnout podobného výsledku jako v minulých volbách. Poslední průzkum agentury Median komunistům předpověděl zisk 4,4 %. »Velmi mě to překvapilo, protože před několika týdny i průzkumy veřejného mínění oscilovaly kolem pěti procent. Když jsem se setkával s občany, tak ani na náměstích ani na ulicích při osobní kampani tomu nic nenasvědčovalo. Jednou z možných příčin je únava ze stávajících politických stran,« sdělil Filip, kterému se podle jeho slov nepodařilo překlenout rozpory mezi levicovými stranami.
»Sociální demokracie nebyla ochotna zrušit Bohumínské usnesení. Pokud to lidem nevadí, že nebude levice, je to jejich rozhodnutí. Ale zúžení politického spektra na konzervativce a liberály se mi jeví jako dlouhodobě nemožné a vede to k poruchám, které vidíme například v Polsku,« konstatoval.
KSČM rozhodně nekončí v propadlišti dějin
Důvody konce KSČM ve Sněmovně probere mimořádný sjezd za dva týdny. Kandidaturu na předsedkyni KSČM oznámila europoslankyně Kateřina Konečná. Voličům poděkovala za to, že i přes antikomunistickou kampaň, která tady byla vedena, přišli k volbám a dali svůj hlas KSČM. »Přestože je to méně, než jsme si samozřejmě přáli, pořád to jsou stovky tisíc lidí, kteří komunistům věří,« řekla Konečná novinářům.
Volby byly podle ní referendem o Andreji Babišovi, na což levice tvrdě doplatila. »A co hůř, vzhledem k rozložení nové Poslanecké sněmovny na to doplatí občané, a to tím, že se jim bude žít hůř,« uvedla.
Výsledek voleb je podle ní pro KSČM »obrovská zásadní prohra«. »Rozhodně to nehodlám zakrývat nějakými planými řečmi, analýzy nám to předpovídaly, ale bohužel byla nechuť cokoli zásadně měnit,« dodala Konečná. Avizovala, že je se svým týmem připravena okamžitě začít pracovat na tom, aby »tento strašný výsledek byl odrazovým můstkem směrem vzhůru«.
Komunisty podle ní nečeká nic než tvrdá práce. »Musíme se stát opět čitelnou, radikálně levicovou stranou, která nedělá politiku v malostranských palácích, ale mezi lidmi, ať už fyzicky na ulicích nebo na sociálních sítích. Nejsme stranou ústupků, ale neústupné obhajoby občanů, které tento režim dohnal na dno,« prohlásila Konečná. Před obecními volbami v příštím roce chce oslovit s nabídkou spolupráce všechny levicové politické i společenské organizace. S odkazem na lidovce Konečná zmínila, že návrat není v českém prostředí nereálný. »KSČM rozhodně nekončí v propadlišti dějin a každý tunelář, asociál nebo nadnárodní korporace o nás ještě uslyší,« slíbila.
»Levicová politika není a nikdy nebude mrtvá a v této republice ji vždy radikálně prosazovala pouze KSČM. Vraťme se ke kořenům, dělejme naši politiku čitelnou, buďme mezi lidmi, obsaďme sociální sítě. Když nepřišli lidé za námi, my musíme jít za nimi,« prohlásila kandidátka na předsedkyni strany.
Podobně jako výkonný výbor strany se zřejmě zachová i vedení středočeské KSČM. »Předpokládám, že budeme volit obdobný postup,« řekl předseda středočeské KSČM Stanislav Grospič. KSČM ve středních Čechách volilo 3,4 % lidí, před čtyřmi lety to bylo 7,2 %. Strana přišla v regionu o dva poslance, kromě Grospiče Sněmovnu opouští také Miloslava Vostrá.
Podle Grospiče byly nynější sněmovní volby referendem mezi pravicovými stranami a vládou předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Příčinu neúspěchu vidí také ve vlně antikomunismu, na které se podle něj podílela i média. »Tomu odpovídal výsledek voleb,« dodal.
Vláda zaplatila za poslední rok
»Sociální demokracie zaplatila část ceny za účast ve vládě, jakkoliv jsme prosadili spoustu pozitivního. Už jsme nestihli trend otočit jako koaliční partneři z hnutí ANO, kteří asi také úplně nesplnili to, co očekávali (ve volbách). Celá vláda zaplatila za poslední rok, takhle to vidím já,« prohlásil po volbách předseda ČSSD Jan Hamáček. Zároveň oznámil, že rezignuje.
Předseda ANO Andrej Babiš označil zisk hnutí ANO za skvělý výsledek. Nepočítal ale s tím, že ANO prohraje. Podle Babiše se uvidí, zda se prezident Miloš Zeman rozhodne ho pověřit sestavením vlády. Pokud se tak stane, osloví Babiš hned koalici Spolu. Vyloučil jednání s Piráty.
Koalice Spolu a Pirátů se STAN dají ve Sněmovně většinu a už v sobotu večer podepsaly memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu. Podle předsedy ODS Petra Fialy Zeman většinu nemůže ignorovat »Obě demokratické koalice mají většinu a mají šanci postavit většinovou vládu. Toto je změna, my jsme změna, vy jste změna,« pronesl po ukončení voleb.
»Vy jste odpískali konec a já vám za to neskonale děkuju! Teď je naším společným úkolem sestavit vládu, která přinese změnu,« přidala se předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka vyslovil přání, aby prezident Zeman respektoval vůli, která vzejde z voleb. »Pokud ta vůle řekne, že tady naše dvě koalice mají více jak 101 mandátů, tak aby i podle toho konal z hlediska toho, koho pověří sestavováním vlády a koho následně pověří premiérem,« uvedl.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš pogratuloval koalici Spolu k vítězství. »Pokud jde o počet poslanců v naší koalici, voliči rozhodli a nezbývá to než respektovat,« uvedl.
»Vypadá to, že Andrej Babiš fakt končí. A to je to, o co tu celou dobu opravdu šlo,« uvedl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Šéf SPD Tomio Okamura ocenil, že jeho hnutí si udrželo své pozice.
U Čechů v zahraničí zvítězili Piráti a STAN
Češi v zahraničí nejvíce volili do Sněmovny koalici Pirátů se Starosty, která získala polovinu všech odevzdaných hlasů. Druhá byla koalice Spolu, která obdržela třetinu hlasů. Hnutí ANO zůstalo těsně pod pětiprocentní hranici, ostatní kandidující strany a hnutí skončily hluboko pod ní.
Piráty se Starosty volilo 50,47 % ze zhruba 13 236 voličů, kteří hlasovali na ambasádách v cizině. Koalice Spolu dostala 34,26 % hlasů. ANO obdrželo od Čechů v zahraničí 4,99 % hlasů, hnutí SPD 2,19 %. Sociální demokraté, přestože vedou ministerstvo zahraničí v osobě Jakuba Kulhánka, dostali 1,52 % hlasů. Předstihli je Zelení s 1,85 % hlasů i Trikolóra a Přísaha, které dostaly shodně 1,6 %. Komunisté obdrželi v cizině 0,37 % hlasů.
Při minulých sněmovních volbách u voličů v zahraničí vyhrála TOP 09 s 26 % hlasů před Piráty s 19,5 % hlasů a ODS s 12,5 % hlasů. ANO skončilo čtvrté se ziskem 7,6 % hlasů.