Rozhovor s předsedkyní ÚV KSČM Kateřinou Konečnou v Hospodářských novinách.
Komunisté mají za sebou necelý měsíc od historické volební prohry, která je dostala mimo sněmovnu a výrazně jim snížila finanční příspěvek od státu. Europoslankyně a nová předsedkyně KSČM Kateřina Konečná teď v rozhovoru pro HN mluví o potřebě velkých změn i spolupráci s dalšími levicovými stranami včetně ČSSD. V komunálních volbách to podle ní bude přímo „životní nutnost“.
HN: Do čela KSČM jste se dostala pár týdnů po volební prohře, další volby jsou skoro za rok, co teď děláte? Snažíme se s novým vedením objet všechny kraje a okresy, abychom s nimi probrali, kde ušetřit. Za vedení jsme už pár opatření navrhli. Týkala se jak platů, tak i změn ve stranickém ústředí v ulici Politických vězňů v Praze. Hlavně příští rok nebude jednoduchý, můžeme počítat jen s omezenými zdroji. Vzali jsme si také analýzu jiných stran po prohraných volbách. Chceme ušetřit dovnitř, ale tak, aby to neomezilo naši práci navenek. Abychom byli vidět a mohli pořádat akce, na které jsme zvyklí.
HN: U kterých stran se inspirujete? Dva velké propady, které jsme zažili, byly lidovci a ODS. Občanským demokratům po jejich korupčních skandálech odešli i mnozí velcí sponzoři. Pro nás je to jednodušší, že jsme nikdy žádné neměli. Snažíme se ale u těchto stran inspirovat, jak organizovat sekretariáty, aby zůstaly akceschopné, ale také aby to nestálo tolik peněz.
HN: Musíte propouštět, místopředsedům KSČM jste srazila platy na 10 tisíc měsíčně. Nesetkáváte se s názorem: té se to dělá, když bere v Bruselu statisíce? Já dělám svou práci pro stranu bezplatně, nevyužívám z ní ani korunu a vše financuji z vlastních prostředků. Soudruzi byli seznámeni s tím, že zůstanu europoslankyní. Je pravda, že ve straně jsou zaměstnaní lidé v produktivním věku, se kterými se bohužel musíme rozloučit. Ale pokud bych to teď nechala být, možná bychom za rok neměli ani na zaplacení energií.
HN: Na sjezdu jste vyzvala končící poslance KSČM, aby straně dali polovinu svého odchodného. Už někdo zaplatil? Nesleduji naše účty v této položce úplně denně, byla to spíš morální výzva a apel, který delegáti sjezdu poslancům dali. Určitě nebudu ta, která by obvolávala každého poslance a prosila ho na kolenou. Strana poslancům dala šanci realizovat nejvyšší možnou politiku, dala jim šanci k profesionalizaci. Ale pokud si to neuvědomují, tak s tím nic neudělám.
HN: Pokud vím, nezaplatil zatím ani expředseda Vojtěch Filip. Ani Vojtovi Filipovi kvůli tomu volat nebudu, je to na každém z nás.
HN: Máte už jasno, co bylo příčinou volební prohry KSČM? V posledních čtrnácti dnech před volbami se v podstatě odehrával jen střet Babiš a Antibabiš. Mám možná stovky e-mailů, v nichž mi lidé píší, že kdyby věděli, jak dopadneme, hlas nám dají. Ale chtěli hlavně, aby nevyhrála pravice, tak podpořili toho nejsilnějšího. Zůstali jsme tou popelkou. Ale musíme si také přiznat vlastní chyby. Byla to malá transparentnost, nečitelnost některých našich kroků, neuměli jsme v některých momentech třísknout do stolu a říct dost. Z druhé strany, nechci se babrat v minulosti, mám velmi málo času i na to, abych realizovala věci, které nám pomohou do budoucna.
HN: KSČM má každý rok méně členů, věkový průměr je přes 75 let, jak to chcete změnit? Především musíme mladší oslovit jejich řečí a tématy. Pořád jsme se potáceli v tom, jak to správně uchopit. Především v marketingu a prezentaci chci dát mnohem větší prostor mladším lidem, kteří, jak věřím, následně budou schopni oslovit své okolí. Netvrdím, že tak hned zažijeme příliv mladých členů, ale minimálně s námi mohou začít sympatizovat, mohou začít dostávat naše dokumenty a třeba nám dávat zpětnou vazbu.
HN: Proč by dnes měl mladý člověk volit KSČM? Protože KSČM je jediná strana systémové alternativy, která tvrdí, že se musíme postavit tomu, že této společnosti vládnou peníze. Mám kolem sebe neskutečné množství mladších lidí, kteří zoufale řeší to, že nedosáhnou na hypotéku, nemají školky pro své děti, mají velký problém, aby ufinancovali, co je potřeba, a ve svých profesích nevědí dne ani hodiny. Žijí ve světě, který jim nevyhovuje, a byli by rádi, abychom se vrátili k sociálně spravedlivé společnosti, ve které nebudou mít strach, že když onemocní nebo dostanou výpověď, tak přijdou o střechu nad hlavou.
HN: Do sjezdového materiálu jste straníkům napsala, že byste v komunálních volbách chtěla spolupracovat i s ČSSD a kandidátky by mohly být „v duchu toho, co představovala Národní fronta“. Myslíte, že podobný slovník ČSSD přitáhne? Ve sněmovních volbách je třeba kvůli odlišnému pohledu na zahraniční politiku spolupráce asi vyloučená. Ale v komunálních volbách bude pro obě naše levicové strany na řadě míst dokonce životní nutnost, abychom našli shodu. A myslím, že naši členové v obcích ji najdou daleko lépe než my ve vedení. Velmi brzy se ukáže, že tam je velká lidská shoda. A já nepatřím k těm, kteří by často používali podobný slovník z minulosti.
HN: Vždyť pojem „Národní fronta“ jste použila vy sama. A ptám se na něj i proto, že třeba Lubomír Zaorálek z ČSSD se nedávno zrovna nad tímto pozastavil a říkal, že s někým, kdo podobně mluví, by koalice uzavírat nechtěl. Chtěla jsem, aby ten materiál byl velmi stručný, tak jsem ten termín použila jako zkratku. Samozřejmě ale Národní frontu jako terminus technicus ve volební kampani používat nechci. Myslím, že najdeme daleko přiléhavější slova. Ale někdy je jednodušší tímto slovníkem věci vysvětlit, abychom všichni věděli, co to znamená. Protože to nebylo o spojení jen s ČSSD, ale s řadou dalších levicových uskupení.
HN: Není ale právě tohle dědictví minulosti důvodem, proč KSČM třeba zrovna pro mladé levicové voliče není přitažlivá? Upřímně, podobné dotazy dostávám jen od vás novinářů. Nikdy jsem je nedostala na ulici. Pokud jsme se nebavili o nějakém konkrétním dokumentu, na ulici mi nikdy mladí lidé nevyčítali minulost. Vždy se se mnou baví o svých reálných problémech, do kterých je tento systém dostal.
HN: Letos na jaře jste CNN Prima News řekla, že „zničit kapitalismus je možné“. Co by následovalo po jeho zničení? Středobodem vládnutí by se stal občan. Sociální jistoty nebudou prázdným pojmem, ale realitou. Bude fungovat zákoník práce, záchranné síto, které nedostane do zoufalé situace například maminky s malými dětmi, jež si nemohou vzít ani volno, protože by je vyhodili z práce a ony by pak neměly na jídlo. Systém, v němž důchodci nebudou bydlet na ubytovnách, kde nebudete čekat hodiny u lékaře, protože zdravotnictví je jen pro vyvolené, což teď s velkou pravděpodobností nastane.
HN: Bude v zemi, kde zničíte kapitalismus, dál soukromé vlastnictví? Bezpochyby. Malí a střední podnikatelé dělají pro tuto republiku strašně moc. Ale určitě jsme pro progresivní zdanění, spravedlivý systém, v němž se ti úspěšní a bohatí musí podílet víc na tom, abychom se měli všichni lépe.
HN: Mělo by Česko zůstat v Evropské unii? Mělo by proběhnout referendum. V roce 2004 jsme vstupovali do úplně jiné Evropské unie, než která je nám předkládána dnes. Týká se to zejména Lisabonské smlouvy a kompetencí, které jsme předali Evropské komisi.
HN: A jak byste hlasovala vy? Když vidím, jak teď EU směřuje k daleko větší centralizaci a ubírá pravomoci národním státům, hlasovala bych pro vystoupení.
HN: Ani problémy, které zažívá Velká Británie, by vás neodradily? Vláda by také musela přesně vědět, co dělá. Co se stalo při brexitu, je odstrašující příklad, jak může dopadnout bývalá mocnost. Ale mimo jiné zoufale závislá na pracovnících z východní Evropy. Češi jsou dostatečně pracovití na to, aby si dostatek věcí zařídili sami.