Fatální prohra KSČM (a ČSSD) u parlamentních voleb, která znamená, že odhadem čtvrtina české populace přišla o své zastoupení v Poslanecké sněmovně, a tím o významný nástroj pro ochranu a prosazování svých oprávněných zájmů, nutně převrátila systém hodnot a pracovního zaměření stranických sekretariátů. Na první místo se dostaly otázky zachování identity strany a jejího spojení s veřejností. Otázky, které dlouhodobým neřešením a přehlížením významně zasáhly do výsledků voleb. Mimořádný sjezd v tomto směru nic nového nepřinesl. Žádný impuls pro obnovu strany a jejího postavení ve společnosti se nekonal. Redukce části již přestárlého aparátu, úvahy o prodeji některých nemovitostí a faktická likvidace Haló novin jejich uvažovaným přechodem na týdeník či pouze na internetovou podobu systémovým řešením skutečně není. Autor podobných názorů by měl okamžitě opustit post a uvolnit jej pro hloubkový audit a krizové řízení. Autor návrhu řešit nepříznivou finanční situaci zbavením se majetku a komunikace s veřejností je škůdce strany a nemá v jejím vedení co dělat.
Majetek strany není majetkem jejích funkcionářů, nýbrž celé strany, a vedení je pouze propůjčen. Doporučuji členům projít se budovou Politických vězňů 9 a pochopí, kde jsou utopeny významné finanční zdroje. To ale předpokládá aktivitu správy budov. Závěr mimořádného sjezdu o tom, že se do řádného sjezdu nic s majetkem nebude dělat, vyvolává pouze kyselý úsměv. Prodej i pronájem objektu není otázkou poklábosení u kávičky, nýbrž složitým a obtížným během na dlouhou trať. Něco o tom za třicet let práce v nemovitostech vím.
Nejobtížnější a nejsložitější bude v nadcházejícím období zachovat a zkvalitnit Haló noviny. Zde by měly přestat úvahy, jakou podobu jim dát, aby se jejich ztrátovost snížila. Rozhodně nikoli však jejich redukcí či též uvažovanou podobou sestavených informací ze zpravodajství ČTK, ale pestrostí vlastní publicistiky, analýzami, rozbory, původní vnitrostátní i zahraniční publicistikou. Je s tím spojeno několik kádrových otázek. Mají-li být Haló noviny čtivější (tzn. zajímavější pro veřejnost), musejí věnovat podstatně větší pozornost polemické publicistice, kritickému otevírání problémů i do vlastních řad. Připojovat se k nějaké cause ex post nikoho nemůže zaujmout, ale otevřít ji, to vyžaduje odvahu, znalosti a um.
Našim redaktorům to většinově nechybí. Potřebují však pevné zázemí u zřizovatele. Oporu ve vedení strany a novou redakční radu. Podle jejich vyjádření oporu nemají a necítí. Pak ovšem těžko předpokládat zajímavou polemickou publicistiku namísto předkládání často zastaralých či bezkonfliktních statí. A financování? Jsem přesvědčen, že spokojený čtenář, který navíc nemusí být vybaven výpočetní technikou a který si často články vystřihuje či si noviny půjčuje se sousedy, v této složité situaci pochopí i zvýšení ceny výtisku.