Řeknu vám, že kdykoli zapnu rozhlas nebo televizi (i když celodennímu sledování zpravodajství v ČT se raději vyhýbám – kvůli svému duševnímu zdraví), trnu, jaká válečnická rétorika se bude z éteru valit plným proudem a jak komentátoři a další hodnotitelé přitvrdí. V úterý jsem byla na zajímavé besedě pěti osobností, jež mají co říci k zahraniční politice a současně jsou přáteli jubilanta exministra zahraničí Jana Kavana. Jedním z nich byla i ekonomka Ilona Švihlíková, která soudobé pocity vyslovila velmi jasně: česká média jsou fascinována válkou a konfliktem, prezentují to jako něco vznešeného, čeho je čest se zúčastnit! Tento jednodimenzionální obraz, jak jej nazvala, je v českých médiích naprosto dominující. (Tou pozitivní výjimkou je bezpochyby náš list.)
Kdo má jiný názor než tito jediní vykladači pravdy, je okřiknut, v ideálním případě vyloučen z diskuse. Kdo dnes ve veřejném prostoru promlouvá hlasem rozumu a varuje před rozdmýcháváním války? Bohužel, lidé volili ve sněmovních volbách tak nešťastně, že ze Sněmovny zmizeli političtí zástupci reprezentující celý milion voličských hlasů! A jsem přesvědčena, že to jsou především hlasy lidí protiválečně naladěných. Nyní již konkrétně pociťujeme, že není prakticky nikdo, kdo by z tribuny parlamentu či do médií veřejně řekl, jaké nebezpečí hrozí eskalací napětí, harašením zbraní, přibližováním dalších vojáků NATO blíže ruské hranici, vykřikováním silných slov! A to se všichni kasali, že tento milion hlasů nebude přehlížen.
V tomto týdnu byl v ČRo zpovídán generál Petr Pavel, aktivně se připravující na prezidentskou kandidaturu. S moderátorem Janem Bumbou si tak hezky povídal na jedné notě, jako kdyby oba patřili do stejné názorové skupiny. Moderátor často volil návodné otázky, na něž mohly následovat jen očekávané odpovědi: »Čím to je? Proč Rusko stále cítí Severoatlantickou alianci jako hrozbu?« A co na to pan Pavel? »Rusko cítí hrozbu v demokracii, NATO je hlavní organizací demokratických zemí...« Moderátor: »Je to skutečně vyloučeno, že by původ současného napětí byl na západní/americké straně?« Co jako na to mohl generál Pavel říci, však odpověď byla již předpřipravena v otázce. »Jaký zájem by mohl mít Západ na destabilizaci tak obrovské země, jako je Rusko...?« A téhle masírce máme jako inteligentní posluchači věřit?
Povšimněme si, že moderátor se na názor na Rusko ptal člověka, jenž byl vysoce zapleten do struktur NATO, odkud ho také dobře vypláceli (nevím, zdali penězotok pokračuje). Kdyby se pan Bumba zeptal jinak, a to třeba takto: »Líbilo by se Spojeným státům, kdyby se těsně za jeho hranicemi v Mexiku stavěly vojenské základny protivníka?« To by byla kvalifikovaná otázka do pranice. A co kdyby dokonce připomněl první článek zakladatelské listiny NATO?
Vrátím se ještě k Iloně Švihlíkové. Přesně udeřila hřebíček na hlavičku, když poukázala na »strašidlo mccarthismu«, jež se znovu »vynořuje z bažin«. Kdo má jiný názor, kdo jinak činí, je zanesen na »seznam zrádců, zaprodanců, agentů«, a je tak podle toho s ním zacházeno.