Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou podle preambule programového prohlášení stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma. Kabinet ho zveřejnil na svém webu. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.
Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout přibližně v polovině svého mandátu, aby byly účinné od roku 2024. »Chceme stát, který nežije na dluh, který je chytrý, efektivní a úsporný,« tvrdí vláda v úvodu programového prohlášení, které schválila ve čtvrtek. Pětikoalice chce i stát, který patří do demokratické Evropy a prosazuje hodnoty svobody a demokracie.
»Programové prohlášení nepřineslo nic nového,« řekla Haló novinám předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná. »Vláda neřeší klíčové problémy naší země, jako je třeba vysoká inflace. Naopak se rozhodla snižovat mzdy. Když se podíváme na to minimální zvýšení vzhledem k obrovské inflaci, tak na tom budou lidé podstatně hůř. Netušíme, kde vezme vláda na valorizaci důchodů, protože vůbec neřeší příjmovou stránku státního rozpočtu. Kde vezme peníze na energetickou krizi? Zatím chce pouze tupě škrtat, a to je pro nás zcela nepřijatelné.
Na druhé straně je vidět, že když se chce, vláda umí prostředky najít – ta dvě procenta na obranu jsou absolutní nonsens. Chápu, že to po nás chtějí USA a budeme kupovat americké zbraně, protože vláda se chce zavděčit. V obrovské krizi, která se na nás řítí, by se měly peníze dávat lidem, a ne vojenskoprůmyslovému komplexu Spojených států.
V zahraniční politice pořád stejná písnička: absolutní spojení s NATO a EU i přesto, v jaké situaci se teď obě organizace nacházejí. Vůbec se nereflektuje, co se v EU děje, co s Green Dealem, který může mít fatální následky pro každého občana České republiky a každý jednotlivý občan jej také zaplatí.
Bohužel, jak jsme tušili, politika pravice bude politikou škrtů a přenášení nákladů na občany. Bezpochyby se v této zemi bude dál dobře žít milionářům a miliardářům, ale všem ostatním podstatně hůř,« uzavřela Konečná.
Zastropování daní
Vláda plánuje v oblasti financí stanovit strop daňového zatížení, zpřísnit rozpočtová pravidla a splnit podmínky pro přijetí eura. Kabinet chce dále zrušit povinnost elektronicky evidovat tržby (EET), zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH a limit pro paušální daň na dva miliony korun či snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body v případě konsolidovaných veřejných financí. Novinkou je ve vládním dokumentu jen zavedení možnosti odečíst si z daní do určitého limitu platby za pečovatelské služby, příslib revize regulovaných cen a systému kontrol veřejných prostředků.
V zájmu zdravého hospodaření státu nedopustíme žádné další zbytečné zadlužování a připravíme taková opatření, která umožní průběžně snižovat rozpočtové schodky, tvrdí kabinet.
Důchodová reforma
Vláda slibuje důchodovou reformu, daňové prázdniny pro početné rodiny, nižší odvody u kratších úvazků či podporu dětských skupin a pěstounů. Počítá se zavedením automatické valorizace minimální mzdy, nového kurzarbeitu či víceletého financování sociálních služeb pro potřebné. Stanovit chce také jasné podmínky pro příliv pracovních sil.
Podle dokumentu chce vláda do konce roku 2023 předložit »skutečnou důchodovou reformu«. Základní díl penze by se měl zvýšit podle finančních možností státu, zásluhová část má vycházet z odvodů a počtu vychovaných dětí. Vzniknout má státní či veřejný fond ke spoření na stáří, podporu má mít i soukromé penzijní spoření. Vláda uvádí, že cílem je také i přes úsporná opatření udržet dosavadní valorizační model penzí.
Green Deal příležitostí?
Odklon od uhlí chce vláda stihnout do roku 2033. V koaliční smlouvě chtěla vytvořit podmínky pro to, aby byl možný odklon od uhlí dříve než v roce 2038. »Před Českou republikou stojí zásadní výzvy v podobě důsledků pandemie COVID-19 a bezprecedentní energetická krize. Zároveň čelí velkým globálním změnám v technologické a environmentální oblasti a potřebné transformaci ekonomiky,« uvedl kabinet.
Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal) je pro ČR podle programového prohlášení příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulární ekonomiky výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí.
Vláda chce do konce roku 2023 připravit aktualizaci Státní energetické koncepce ČR s ohledem na klimaticko-energetické cíle EU. Do konce roku 2022 připraví nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku.
Havlovská zahraniční politika
Česko musí být podle vlády aktivním členem EU a NATO. »Budeme klást důraz na stabilní partnerství s demokratickými zeměmi po celém světě, na ochranu lidských práv a demokracie a prosazování českých ekonomických zájmů a evropských hodnot ve světě,« uvedl kabinet. Členství v EU považuje za klíčové, v bloku je zásadní zachovat volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu a principy subsidiarity a proporcionality.
V sekci programového prohlášení zaměřené na zahraniční politiku vláda konkrétně slibuje rozvíjení vztahů se sousedními státy, strategickými partnery v EU či s Visegrádskou skupinou. Dále hovoří o kooperaci s Německem, Spojenými státy, Británií, Izraelem či zeměmi v indo-pacifickém regionu, jako jsou Indie, Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan. Hlásí se také ke spolupráci v rámci Trojmoří.
Stejně jako v koaliční smlouvě, kterou strany podepsaly v listopadu, akcentuje vláda obnovení »havlovské« zahraniční politiky včetně podpory rozvojové a transformační spolupráce a též důraz na podporu demokracie, lidských práv a občanské společnosti. Nově zmínila konkrétní termín předložení takzvaného Magnitského zákona sankcionujícího hrubá porušení lidských práv. Má se tak stát do konce roku 2023.
Kabinet v prohlášení zopakoval nutnost revize vztahů s Ruskem a Čínou.