Ukrajinský prezident Zelenskyj najednou koncem týdne pochopil, kam až došlo ono »hraní si na vojáky«, a zmírnil svoji rétoriku. Prý dokonce minulý čtvrtek v telefonním rozhovoru přesvědčoval Bidena, že k žádné invazi Ruska na Ukrajinu nedojde. Biden naopak posunul termín napadení Ukrajiny Ruskem na polovinu února. Na termínu trval. Svět ovšem pamatuje, jak ještě v polovině prosince tentýž americký prezident varoval před lednovým termínem vpádu. Přitom kromě diplomatických aktivit a projevů studenoválečníků se nestalo, pokud jde o zvuk děl, nic. Německý viceadmirál měl pravdu, když prohlásil, že Putin by zasloužil naši úctu. Udržet nervy na uzdě při takových akcích a neodpovědět na ně stejně skutečně zasluhuje úctu. Stárnoucí americký prezident, který chvílemi neví, co mluví, je ovšem řízen jestřáby a zřejmě ve svém věku si ani už neuvědomuje obsah své rétoriky.
Horší jsou však zbraně, které se na Ukrajinu přesunují. Po bok USA se bez váhání postavilo, alespoň podle tisku, jen několik zemí – Anglie, Austrálie, Nizozemí, Dánsko, Kanada a Česká republika a pan Stoltenberg z NATO. Z Pobaltí na Ukrajinu pak přesunuli americké vojenské dodávky. Teprve později se rozhoupali Poláci. Většina ostatních z NATO jen sem tam utrousila větu na podporu Ukrajiny a někdy i opakovala nesmyslné hrozby o »nejničivějších sankcích«. Pouze slib válečné spoluúčasti, pokud by došlo k válce, nebyl nikdy vysloven. Jen informace o vyhlášení sankcí, jaké tu ještě nebyly. To znamená hospodářskou válku, na níž především doplatí občané Evropy, nikoli Spojených států. Je si toho vědoma naše vláda? Je si toho vědoma EU? A budou všichni následovat USA, kdyby k tomu náhodou došlo? Příklad s neúčastí předních představitelů účastnických zemí na pekingské olympiádě však ukázal, že tomu nemusí být vždy podle amerických plánů. Evropa totiž v Pekingu bude na vysoké úrovni zastoupena. Nejen Ruskem či Běloruskem. Svou účast potvrdili i představitelé Polska, Srbska, Lucemburska, Řecka a Turecka. Z toho čtyři země jsou součástí NATO. To nesvědčí právě o stejném názoru v Alianci.
Spojené státy ovšem předpokládají, máme-li věřit Bidenovi, že útok Ruska tedy začne v polovině února. Vrací se ke scénáři z jiné olympiády, kdy se Gruzie pokusila obsadit Jižní Osetii, domnívajíce se, že to je doba, kdy nikdo na útok nebude připraven. Jak to dopadlo, víme. Tentokrát by USA chtěly, aby tomu bylo naopak a došlo k vyprovokování Ruska k neuváženému činu. Putin je však mnohem schopnější politik než gruzínský Saakašvili a americký Biden. Obsazením Ukrajiny by nic nezískal a na rozdíl od prezidenta USA ví dobře, co je to válka, která po sobě zanechala miliony mrtvých. Proto že by vznikla, se nebojím, bojím se jen důsledků té studené, kterou válkychtiví politici NATO a EU v čele s Bidenem by rádi ještě utužili. Sice nezasáhne akcionáře globalizovaných firem s převažujícím americkým kapitálem, ale nás občany Evropy, nás Čechy, kteří nemůžeme za svou vládu, protože ta je pouhou služkou té americké. A to by nás všechny mělo varovat.