Končící náčelník generálního štábu Aleš Opata na včerejším velitelském shromáždění armády kritizoval zpomalení náboru nebo pomalé procesy a nákupy. Vojákům poděkoval za nasazení při pandemii. Zdůraznil, že armáda se musí vrátit k výcviku.
Opata, který by podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) měl v příštích měsících ve své funkci skončit, řekl, že si je jist, že »naše letadlová loď pluje správně«. Poukázal na to, že se podařilo splnit většinu z pěti priorit, které si stanovil při nástupu do funkce. Byly mezi nimi například projekty rychlého dopadu, tedy třeba nákup neprůstřelných vest, helem nebo ručních zbraní, či dokončení strategických modernizačních projektů. Podle Opaty se neuspělo pouze při pořízení pásových bojových vozidel pěchoty (BVP).
Nákup BVP označil za dluh, který bude muset dotáhnout jeho následovník. Opatu to mrzí, vedení armády podle něj do tendru vložilo spoustu energie. »Udělal jsem, co jsem mohl. Věřím, že se nákup bojových vozidel pěchoty nezpozdí o další roky,« poznamenal. Potíže kolem modernizace těžké brigády, kterou by podle slibu v NATO mělo mít ČR k dispozici do roku 2026, označil za hazard. Krize na Ukrajině podle něj znovu ukázala důležitost tradičních zbraní, protože na hranicích Rusko nemá »armádu počítačů«, ale vojáky, tanky, bojová vozidla, děla nebo raketomety. »Současné bezpečnostní prostředí stále ukazuje, že na hranici konfliktu se vždycky budeme bavit o kvalitě a množství zbraní a množství vojáků. Na podobné krize se musíme připravit. Naše těžká brigáda je zranitelná,« řekl.
Mount Everest…
V projevu kritizoval některé armádní procesy. »Náš akviziční proces někdy připomíná výstup na Mount Everest. Trvá dlouho, a když je špatné počasí, musí se sejít zpátky do základního tábora,« podotkl. Vleče se podle něj i vyřízení urgentně potřebných projektů, které bylo před 20 lety možné dokončit během několika měsíců. »Dneska v některých případech ani po letech nemáme na dvoře výsledek. Pokud se to nezmění, v budoucnu budeme pořizovat technologie, které budou zastaralé, ještě než nám přijdou do skladu,« řekl. Ocenil, že se mnoho procesů podařilo zlepšit.
Vojákům poděkoval za profesionalitu a nasazení při řešení pandemie. Zopakoval, že se nyní musí armáda vrátit k výcviku. Za zásadní do budoucna označil, aby se armáda adaptovala na nový koncept NATO vedení boje a aby se adaptovala na nové pojetí boje v multidoménovém prostoru. Vojáci se podle něj musí neustále přizpůsobovat novým hrozbám a být připraveni dělat zásadní vojenská rozhodnutí na základě detailních znalostí a dynamicky se vyvíjejícího bezpečnostního prostředí.
Dva až tři adepti
Opata podle Černochové nemá o funkci dále zájem a odejít by mohl v červnu. Černochová oslovila dva až tři generály, kteří by mohli Opatu nahradit. »Ptám se jich na jejich vize, protože skutečně Armádu ČR nečeká vůbec jednoduché období i z hlediska bezpečnostní situace,« řekla. Je podle ní zapotřebí, aby v čele generálního štábu byla silná osobnost.
Výměna by podle ministryně mohla nastat do konce června, aby se nový náčelník mohl účastnit Dne ozbrojených sil. Ten připadá na 30. červen.
Náčelníci generálního štábu ve své funkci zpravidla končí po čtyřech letech, jejich funkční období ale omezeno není. Jmenuje je prezident republiky na návrh vlády a po projednání ve sněmovním výboru pro obranu.
Jako o možném nástupci Opaty se dlouhodobě mluví o jeho náčelníkovi štábu Miroslavu Hlaváčovi nebo o jeho prvním zástupci Jaromíru Zůnovi. Podle Lidových novin je mezi možnými kandidáty také současný šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka, který by se ale musel vrátit do armády.
Opata postupně prošel řadou různých funkcí od velitele tankové čety, velitele praporu, velitele 4. brigády rychlého nasazení až po ředitele sekce na generálním štábu a zástupce náčelníka. V letech 2014 až 2017 byl národním vojenským představitelem na vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě.