Od úterý se v litevském Vilniusu koná výroční summit NATO, který by měl být pro mírumilovné národy výzvou k zamyšlení nad tím, jak tento vojenský blok od konce studené války světu ztrpčuje život.
Dlouhý seznam krvavých válek a konfliktů, do nichž jsou zapojeny země NATO, naznačuje, že tento blok je více než vážnou výzvou pro světový mír a stabilitu.
Bezohledné rozšiřování
NATO, jak vyplývá z historie i z relevantních teorií o vojenském spojenectví, bylo předurčeno k rozpadu po skončení studené války. Bohužel se tak nestalo. Aliance se zdaleka nerozpadla, ale naopak se začala bezohledně rozšiřovat.
Rozšiřování NATO se stalo Petriho miskou konfliktů a chaosu. Odborníci tvrdí, že za probíhající ukrajinskou krizi může rozšiřování NATO na východ a tlak, který vyvíjí na Rusko.
Od roku 1999 se blok šestkrát rozšířil na východ a postoupil o více než 1000 km až k ruským hranicím, čímž zatlačil Rusko do kouta.
Ani po vypuknutí ukrajinské krize NATO nezpomalilo své tempo a v dubnu bylo Finsko oficiálně přijato za svého 31. člena.
Po vypuknutí ukrajinské krize napsal Ted Galen Carpenter, vedoucí pracovník Cato Institute pro obranné a zahraničněpolitické studie, že »vina Spojených států a jejich spojenců v NATO je obrovská«.
»Přesun aliance, kterou ovládá jedna velmoc, k hranicím jiné velmoci je ze své podstaty destabilizující a provokativní,« poznamenal Carpenter.
Mnoho evropských zemí se z bezpečnostních důvodů postavilo proti bezohlednému rozšiřování NATO, ale Washington se zřejmě rozhodl nepřihlížet k obavám z druhé strany Atlantiku.
»Američané chtěli, abychom Ukrajinu okamžitě celou začlenili do NATO, a byli to Francouzi a Němci, kteří tento nápad zastavili s tím, že ne, pozor, je to pro Rusko velmi citlivé a nesmí se to dělat tak rychle. Nyní jsme v podstatě svědky toho, že se tato předpověď naplňuje,« uvedl Pierre Conesa, bývalý vysoký úředník francouzského ministerstva obrany.
Původce konfliktů
NATO pod vedením USA bylo hlavním strůjcem řady brutálních konfliktů, které vážně ohrožovaly životy lidí v různých částech světa.
»NATO není obranná aliance, je to aliance, která vede nelegální války,« řekla Sevim Dagdelenová, členka německé Die Linke.
Síly NATO zahájily v roce 1999 78 dní trvající bombardování Jugoslávie, které si vyžádalo přes 8000 civilních obětí a vyhnalo z domovů asi jeden milion lidí.
Obětí válečných akcí NATO pod vedením USA a porušování lidských práv se staly i další země, včetně Afghánistánu, Iráku a Libye.
Ve dvě desetiletí trvající válce v Afghánistánu, která byla nominálně vedena na ochranu civilistů, zabily letecké údery NATO tisíce civilistů.
Vojenská aliance se zároveň zapojuje do agresivních závodů ve zbrojení a maří veškeré vyjednávací snahy související s ukrajinskou krizí, dodala Dagdelenová.
Navzdory všemu chaosu a konfliktům, které již NATO způsobilo, rozšiřuje svá chapadla do asijsko-pacifického regionu s výslovným cílem zadržet Čínu.
V posledních letech členové NATO neustále vysílali letadla a válečné lodě na vojenská cvičení do vod obklopujících Čínu, což zvýšilo napětí v regionu.
Začátkem letošního roku NATO oznámilo rozhodnutí zřídit v roce 2024 styčnou kancelář v Tokiu, což vyvolalo zvýšenou pohotovost mezi zeměmi po celém světě, zejména v asijsko-pacifickém regionu.
Jak se ukazuje na válečných konfliktech mimo alianční území, NATO pod vedením Spojených států usiluje o celosvětový vliv a globální hegemonii, uvedla Dagdelenová.
»Ani Japonsko se nenachází v severním Atlantiku. Součástí této osudové expanzivní politiky je i snaha NATO, aby se Indopacifik nacházel v jeho zóně vlivu,« uvedla. »Pokud si tento konflikt představíme jako šachovou partii, pak NATO hledá pěšce, které by mohlo v případě potřeby obětovat, aby si zajistilo lepší pozici.«
Ve svém prohlášení, které v pondělí zveřejnila veřejněpolitická platforma Pearls and Irritations, se bývalý australský premiér Paul Keating rovněž ohradil proti další existenci NATO a jeho snaze expandovat do Asie.
»Export tohoto zhoubného jedu do Asie by se podobal tomu, jako kdyby Asie na sebe přivolala mor. Při veškerém nedávném rozvoji Asie na pozadí její dlouho utajované chudoby by byl tento příslib ohrožen tím, že by měl cokoli společného s militarismem Evropy – a militarismem podporovaným Spojenými státy,« řekl Keating.
Představitelé regionálních zemí, jako například singapurský premiér Lee Hsien Loong, rovněž varovali před nebezpečím, že budou nuceni vybrat si stranu v blokové konfrontaci, kterou regionu vnucuje Washington.
Sílící kritika
Vzhledem k spektakulárním aktům sabotáže míru je vojenský blok široce kritizován za vměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí a podkopávání míru a stability v regionu.
»Problém NATO spočívá v tom, že jsme ve službách toho, kdo mu velí, tedy Spojených států, které jsou pro válku. Chtějí, abychom byli neustále ve válce, a to se nezastaví,« řekla Marie-Ange Le Flecheová, účastnice průvodu proti vojenskému paktu, který se konal minulý týden v Paříži.
Další existence NATO znamená, že v Evropě nebude mír, řekl Pere Ortega, čestný předseda střediska Delas, a dodal, že za submisivní zahraniční politiku evropských zemí mohou ozbrojené vojenské intervence Spojených států a jejich spojenců v NATO.
»EU byla založena proto, aby se zabránilo vnitroevropským konfliktům, a země, které jsou členy EU, toho dosáhly, což je správná cesta, ale nedokázali jsme se zbavit vojenských intervencí USA,« řekl Ortega v nedávném rozhovoru pro agenturu Xinhua.
»Po skončení studené války mělo NATO logicky zaniknout, ale nestalo se tak a stále hledá nové nepřátele,« dodal expert.