Zase jsem se po čase zaposlouchala do slov Vladimíra Votápka. Dělával kdysi konzula v Petrohradě a v současné době, vlastně už nějaký ten roček, je prý expertem na Rusko. Jeho odbornost posvěcuje Ústav mezinárodních vztahů. Včera byl hostem rozhlasového duelu, názorové přestřelky s vojenským analytikem Martinem Kollerem.
Vladimir Putin leží panu Votápkovi dlóóóuho v žaludku. Jen tak pro ilustraci připomenu, jak v létě 2014 jeho tehdejší výstup analyzoval Petr Žantovský. Když měl Votápek zhodnotit jeden z projevů prezidenta Putina, učinil z něj »doslova a do písmene psychopata a prohlásil, že jeho slova nezasluhují jinou než psychologickou analýzu. Nicméně sám nepřidal k tématu ani jediný argument«.
Nyní rozhlasoví posluchači vyslechli, že Rusko je vedené elitou, »která je nekompetentní, zkorumpovaná, nekvalifikovaná, a oni, aby zamaskovali to, že Rusko vedou do slepé uličky, potřebují, aby ve srovnání s Ruskem neexistovaly jiné srovnatelné úspěšné státy«. Takže Votápkova kampaň ponižování představitelů ruského státu pokračuje. Dále uvedl, že se Rusko snaží vědomě oslabit země ve svém okolí, aby vznikl »spolek zmatených evropských států«.
Následovala věcná Kollerova reakce. Údajně plánovaný útok na Pobaltí či Polsko »nemá z vojenského hlediska hlavu ani patu«. Jsou to státy NATO, a Rusko nemá zájem si vykoledovat válku s NATO. Zabrat Ukrajinu? »To už mohlo před dvěma roky, kdyby chtělo…« poznamenal Koller a jen tak mimoděk odtušil, že ukrajinská reprezentace rozkrádá svou zemi. V Rusku pracuje a žije 2,5 milionu Ukrajinců a tito se rozhodně nechystají bojovat za současnou Ukrajinu.
Každá mocnost má své zájmy. Zájmem Ruska je obchodovat, jak zdůraznil na konferenci o vztazích Evropské unie a Ruska jiný Vladimír, politolog Prorok. Rusko a jeho elity (když už leží V. Votápkovi tolik na srdci) mají zájem o vývoz surovin a nákup potřebných technologií.
Pan Votápek si vůbec protiřečí. Rusko je dle jeho slov slabší vojensky i ekonomicky než EU, a přesto se prý chystá na invazi. Dává to smysl? Nikoli. Již delší čas sleduji tohoto muže s motýlkem pod krkem. Patří do stejné skupiny, v níž jsou bývalí velvyslanci v Moskvě Martin Kolář a Luboš Dobrovský či evropský exkomisař Štefan Füle (absolvent MGIMO), jehož majstrštyk - »úspěšné« vyjednávání o asociační dohodě s Ukrajinou - si všichni pamatujeme.
Co tyto pány spojuje? Vypomohu si veršem Jiřího Wolkera: »Nejhlouběj vidím nenávist.«