Nespotřebované výdaje ministerstev stále rostou. Takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů přesáhly od roku 2008 už 150 miliard korun a znamenají riziko pro státní pokladnu. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Tzv. nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají tehdy, pokud organizační složky státu, například ministerstva, nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů. Takové nároky přitom nejsou finančně kryty, a pokud je chce dané ministerstvo uplatnit, musí na ně resort financí zajistit prostředky. To může vést ke zvýšení státního dluhu a znamená riziko pro státní pokladnu, upozornil NKÚ.
NKÚ prověřoval nakládání s nespotřebovanými výdaji v letech 2014 a 2015 na ministerstvech dopravy, financí, zdravotnictví, zemědělství a pro místní rozvoj. Většina nároků z nespotřebovaných výdajů vznikla podle zjištění kontrolorů jako důsledek nesplnění úkolů z daného roku. »Vyčíslit, které nespotřebované prostředky pramenily z převedených úkolů a které z úspor, přitom dokázala jen dvě z pěti kontrolovaných ministerstev, a to ministerstvo zemědělství a ministerstvo zdravotnictví,« uvedl NKÚ.
Podle kontrolorů přistupovala ministerstva k využití nároků z nespotřebovaných výdajů různě. Právní předpisy totiž jasně nestanoví, jak mají organizační složky státu zapojit nároky do svého rozpočtu.
Podle NKÚ by ministerstvo financí mělo vydat jasné předpisy, které by vynutily, aby organizační složky státu vyčerpaly nejdříve vlastní zdroje a rezervy, než uplatní nároky z nespotřebovaných výdajů nad rámec svého rozpočtu na daný rok.
Je třeba stanovit pravidla
Podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jiřího Dolejše (KSČM) si je třeba uvědomit, že nároky jsou vždycky větší než možnosti. »Dotační politika sleduje vždy konkrétní cíle, takže dotace by měly podporovat jisté priority a říci, že nechť si tyto priority zaplatí resorty samy, je sice možné, ale pak to už nejsou priority. Spíše jde o to, aby byl elementární pořádek v čerpání a aby byl jasně daný režim na konci roku, když se z nějakého důvodu nepodaří čerpat,« řekl našemu listu. Bez stanovení těchto pravidel dochází podle Dolejše k tomu, že buď vzniká tlak na vyčerpání prostředků za každou cenu, nebo se rezervy převedou do dalšího roku, což ale zkresluje informace o rozpočtovém hospodaření. Zavedení určitých pravidel, po kterých volá NKÚ je podle něj primárně záležitostí ministerstva financí, rozpočtových pravidel a v případě, že by to znamenalo i změnu oproti původnímu rozpočtu, tak i pravidel na rozpočtová opatření
Vedení ministerstva zdravotnictví v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že je nutné, aby organizační složky státu měly možnost čerpat nespotřebované výdaje. »Například Strukturální fondy EU jsou rozpočtovány na sedmiletá programovací období a je tedy obtížné předem určit, jaký objem se v jednotlivých letech podaří skutečně vyčerpat,« uvedl resort v tiskové zprávě.