Rozhovor Haló novin se stínovým ministrem obrany KSČM Alexandrem Černým. »Jsem přesvědčený o tom, že peníze umíme utrácet daleko efektivněji a rozumněji v jiných oblastech než je resort obrany«.
Nový prezident USA Donald Trump chce, aby členské státy NATO zvýšily své výdaje na obranu na dvě procenta HDP. Je podle vás takové navýšení potřebné?
Dvě procenta výdajů na obranu je poslední dobou evergreen a po několika letech se zdá, jako by se téměř všichni významní politici v Evropě, ale nejen v Evropě, zbláznili a přistoupili na tuto prapodivnou hru.
Chci jenom připomenout, že ten požadavek na dvě procenta vznikl už v dobách, kdy ta situace rozhodně nebyla tak dramatická, jako je dnes. O zvýšení výdajů se tehdy mluvilo mimo jiné proto, že se velmi rozevíraly technologické nůžky mezi úrovní ozbrojených sil USA a ostatních členských zemí a byla snaha, aby Evropa alespoň částečně tuto technologickou ztrátu dotáhla. Zvýšenými výdaji se tedy mělo zabránit tomu, že Američané budou technologicky někde jinde. Od té doby se ale mnoho změnilo. Rusko už není v takových rozvalinách jako v dobách, kdy se o zmíněných dvou procentech začalo mluvit a kdy to nikdo nebral pořádně vážně, dnes je z něho velmoc. USA mají nějak nastavenou svoji zahranič- ní politiku a vizi a podle toho se taky vyvíjí všechno, co s tím souvisí, tedy hlavně v oblasti bezpečnosti.
Významnou roli tu hraje ještě jeden faktor, a to je faktor strachu. Již několik let je veřejné mínění v členských zemích aliance pod obrovským tlakem a uměle se tady vytváří atmosféra strachu. Parazituje se na tom, že strach je přirozená vlastnost člověka a každý se občas něčeho bojí. Kromě těchto přirozených faktorů se nám však implantuje, že se musíme bát ještě něčeho. Nejnověji to je pochopitelně hrozba teroristického útoku kvůli migrační krizi, ale dnes už jsme tak daleko, že se máme bát války, kterou určitě spustí Rusko ve snaze expandovat směrem na Západ. Takže se bojíme opravdu nepřetržitě a v této atmosféře je potom pochopitelně možné přijít s kdejakou pošetilostí a leckdo ji bere vážně.
Pokud by přece jenom všechny země aliance přistoupily na toto požadované zvýšení výdajů na obranu, co by to znamenalo?
Všichni víme, že kromě USA, které vydávají na zbrojení trvale přes 3,5 procenta, tak v Evropě se kolem dvou procent pohybují pouze Velká Británie, Řecko, Estonsko a Polsko. Na druhé straně té pomyslné dvouprocentní hranice jsou takové ekonomické drobečky, jako je třeba Lucembursko, Belgie nebo Španělsko. Tyto země nedosahují ani jednoho procenta a přitom jsou to ekonomicky docela vyspělé země, které rozhodně na to mají. Kdyby došlo k tomu požadovanému navýšení na dvě procenta, čemuž tleská náš ministr obrany a neustále nás ujišťuje, jak jdeme správnou cestou tím, že zvyšujeme výdaje na armádu, tak pro nás by to například znamenalo, že se z dnešních zhruba 50 miliard korun, které armáda utratí, dostaneme nejméně na sto miliard. Nárůst o padesát miliard možná někoho až tak nezaskočí, ale například v Německu by ten nárůst byl podstatně vyšší. Takže pokud by na to navýšení přistoupily všechny země aliance, znamenalo by to obrovský nárůst výdajů na zbrojení. Celková suma, kterou aliance vydává na zbrojení dnes, je asi 900 miliard dolarů a s tím potenciálním nárůstem to rozhodně přeroste přes bilion.
Dá se očekávat nějaká reakce zemí, které nejsou v NATO?
Je jenom logické, že tyto země, především velmoci, nemohou zůstat stranou. Čína už například oznámila, že taky zvyšuje svoje výdaje na zbrojení, i když u Číňanů se dost těžko hledají čísla, pod 150 miliard dolarů nejdou ani ty nejstřízlivější odhady a pravděpodobně to bude ještě víc. Rusové se pohybují kolem 70 miliard ročně, a když k tomu připočítáme další významné hráče, kteří nejsou členy aliance, např. Saúdskou Arábii, Izrael ale i další, tak se dostaneme na velmi solidní částky, které znamenají, že postupně dojde k obrovskému nárůstu výdajů na zbrojení. Američané jen v tomto kalendářním roce zvyšují svoje vojenské výdaje na svoji účast v Evropě o 3,5 miliardy dolarů. Pro porovnání uvedu, že český vojenský rozpočet je dvě miliardy dolarů. Neznamená to nic jiného, než že Američané pokračují stále v tom, co je nesmírně nebezpečné, a to je expanze směrem na východ. Rozšiřováním aliance a svojí vojenské přítomnosti např. v Pobaltí zvyšují napětí, Tyto vojenské kroky navíc podporují zvyšováním rozpočtu a tlakem na to, aby militarizace dosáhla obrovských částek, které z hlediska minulosti nejsou s ničím srovnatelné. V žádném období v minulosti, samozřejmě v mírových dobách, nebyly výdaje na obranu tak obrovské jako teď, pokud se jenom přiblížíme k těm dvěma procentům.
Může česká armáda prostředky, pokud by skutečně k tomu požadovanému navýšení došlo, účelně využít?
Peníze, které máme k dispozici teď, se dají nesmírně výhodně využít za předpokladu, že nebudeme dělat akce typu spanilé jízdy po Evropě s těžkou vojenskou technikou, což devastuje nejen techniku, ale i komunikace, a že se nebudeme angažovat ve světě v konfliktech, do kterých maximálně přiléváme pověstný olej do ohně. Takže ano, dá se i s těmi penězi, které máme momentálně k dispozici, mluvit o zajištění obrany, ale ne o příliš velké expanzi do světa. Zasahovat v rozmanitých koutech světa pochopitelně něco stojí. Pokud dojde k tomu požadovanému navýšení, tak to bude znamenat, že naše armáda bude mít víc vojáků, kteří budou mít k dispozici lepší modernější techniku, takže armáda se bude jevit jako bojeschopnější. Problém je pouze v tom, že to samé budou dělat všichni a tím pádem pocit bezpečí v žádném případě nezvýšíme. Naopak toho konečného cíle, což je obrana vlasti a jejích občanů, tak toho se dá dosáhnout za daleko menších finančních nákladů. Jsem přesvědčený o tom, že peníze umíme utrácet daleko efektivněji a rozumněji v jiných oblastech, než je resort obrany.
Chci zdůraznit, že v žádném případě neplatí, že čím vyšší budou výdaje na obranu, tím větší bude bezpečnost. V tuto chvíli to je přesně naopak. Měli bychom soustředit svoji pozornost především na to, abychom té naprosto nesmyslné a velmi nebezpečné militarizaci Evropy, ale i světa, zabránili. A to nejde udělat jinak než tím, že se bude jednat, a to na všech možných úrovních. Postupně bychom mohli dospět k nějakému závěru, například že vojenské výdaje nějakým rozumným způsobem zastropujeme, a postupně bychom je mohli dokonce i snižovat.
Takže já si nemyslím, že to je neřešitelná situace, jsem přesvědčen, že za trochu optimistického odhadu by v horizontu několika málo let mohlo dojít ke změně v tom nepříznivém trendu, ale v tuto chvíli je militarizace největším nebezpečím pro celou planetu.
Na závěr byste mohl okomentovat další přesun příslušníků armády USA přes území České republiky, který se uskuteční o víkendu. Součástí přesunu tentokrát bude i několik příslušníků ozbrojených sil Velké Británie.
Z vojenského hlediska to je naprostý nesmysl a nelogičnost. Je běžné, že podobné větší přesuny techniky a lidí se uskutečňují po železnici. Je to ohleduplné k lidem, k technice a také ke komunikacím, po kterých bude muset tento konvoj projet. Vojensky to nemá naprosto žádný smysl. Jediný smysl, který v tom bohužel je zcela nepokrytě, je otevřená demonstrace síly, která má svým způsobem i nádech provokace, proto- že to je naprosto jednoznačně namířeno proti Ruské federaci.