Podle představitelů vlády a poslance z vládní KDU-ČSL to tak vypadá! Skoro oficiální EurActive zveřejnil tři materiály na toto téma. Premiér Bohuslav Sobotka na posledním summitu EU za nás, ČR, prohlásil, že jsme »silným zastáncem užší bezpečnostní a obranné spolupráce«, podporujeme debatu o »silnější bezpečnostní a obranné politice« a přivítal iniciativu ministrů zahraničních věcí EU k vytvoření stálého velitelství evropských misí, aby byly lépe propojeny civilní a vojenské nástroje EU.
Mimo EU se na to už určitě všichni těší. V červnu k tomu všemu má být v Praze konference EU za účasti jejích představitelů v čele s předsedou Evropské komise. Asi má jít o stejně významnou událost jako před lety památné pražské zasedání NATO (2002), na kterém bylo fakticky rozhodnuto o rozšíření o dalších sedm středo- a východoevropských zemí.
A již jsou tu konkrétní náměty: zapojit se do jádra EU s možností posílené spolupráce ochotných států ve vojenské oblasti. Evropská komise přišla s plánem na společný obranný fond pro výrazné navýšení peněz do vojenského výzkumu. Prý by to například mohlo ušetřit peníze při nákupu bojových dronů. Asi aby i naši vojáci mohli vraždit z klidu svých kanceláří, jak to v obrovském rozsahu praktikují Spojené státy americké – oběti za prezidenta Baracka Husseina Obamy byly spočítány na tisíce v řadě zemí – samozřejmě dodržování válečného práva, například vyhlášení války, by zbytečně celý postup komplikovalo, civilisté včetně dětí jsou přidružené, kolaterální škody.
Pokud jde o bojové skupiny (Battle Groups), je naše země iniciativní: prosazujeme jejich snadnější nasazování, kdykoli bude potřeba, nejsme spokojeni se stavem, že zatím nebyly prakticky využity. Když už nemáme na zapojení do jádra EU v ekonomickém výkonu, platech a důchodech, sociální politice nebo životní úrovni (a tady vítám, že naši představitelé nejsou zastánci vícerychlostní unie), tak se našla tato oblast, kde by naši »posílenou spolupráci« podle Lisabonské smlouvy mohli představitelé dnešní převážně protilidové EU a členských zemí ocenit.
Vytvoření stálého velitelství evropských misí vstřícně přivítal poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal. Má ale starost, aby skutečně velelo. Když bude, je to o důvod víc, aby také bylo dost misí.
Pro takové pojetí politiky naší země je i předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Hamáček. Podle něj se »vícerychlostní Evropa« (ale snad myslí jen EU) v oblasti bezpečnosti a obrany přímo nabízí. Nezmiňuje se ale o posílení mírové spolupráce a hledání společných zájmů, ani o zvýšení role diplomacie a návrhy na jednání a opatření v tomto směru, ale vadí mu různá politická ochota, nebo neochota posilovat dosud různé úrovně vojenských schopností, například u neutrálních členů EU. Jeho návrhy směřují k posilování obranných, rozuměj vojenských, schopností a k zaměření na společné výcvikové a stabilizační mise EU nebo pod patronací EU. V Africe by měly cvičit místní ozbrojené síly. Možná si myslí, že to odtamtud sníží i migraci. Ze společných chvil v Poslanecké sněmovně se mi Jan Hamáček zdál být poněkud uvážlivější.
V rozhovoru o V4, migraci a osobní motivaci pro účast v politice se k problematice bezpečnosti vyjadřuje i místopředseda vlády a ministr financí za ANO Andrej Babiš. Vyjádřil se přímo k Organizaci severoatlantické smlouvy NATO. Požaduje – dokonce musíme – ji v souvislosti s migrací změnit z »defenzivní aliance na ofenzivní«. Uvádí důvod: Máme nepřátele. A nejedná se jen o Rusko. Nejsem si jist, zda byl na vojně. Ale mířit ve Středozemí na prázdné lodě připravené po zaplacení pro imigranty, jak to je součástí jeho požadavku, to je útočná operace hodná toho jména v současné době. Asi nečetl Washingtonskou smlouvu, jinak by nejdřív požadoval její změnu – právě podle ní je totiž NATO koncipována jako obranná aliance, i když to nikdo už od začátku nebral vážně. Navíc imigraci do Evropy NATO za svůj problém odmítá považovat.
Chceme se opravdu stát militaristickou zemí? Chceme víc vojáků, zbraní, velitelství, mrtvých a všeobecného ničení, aniž bychom bezpečnost a obranu naší země měli skutečně zajištěnu? Já tedy ne. Budou se naši současní představitelé ptát nás, českých občanů, na mínění před tím, než budou dál pokračovat v podobných vyjádřeních i praktických krocích? Bude náš ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a celá vláda místo nových velitelství a intervencí prosazovat politiku spolupráce a míru všemi směry a řešit všechny vážné problémy v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně terorismu a migrace? Jsem si jist, že taková politika by se setkala s podporou velké většiny občanů doma, v EU i na celém světě.