Sobotkova vládní koalice než by se jakkoli vyrovnala s předlohami KSČM, které leží ve sněmovně, raději dělá, že neexistují. Není schopna je ani zamítnout a tím dát veřejnosti signál, že není ochotna na ně přistoupit.
V úterý na to novináře upozornil předseda kontrolního výboru sněmovny, lídr kandidátky KSČM pro sněmovní volby ve Zlínském kraji Vladimír Koníček. Konkrétně se zabýval změnou koncesionářských poplatků, která leží ve sněmovně od loňského ledna. Jde o jednoduchou úpravu, která rozšiřuje okruh lidí, osvobozených od placení poplatků za televizní či rozhlasový přijímač ze sociálních důvodů. »Dosud poplatky nemusí platit domácnost, jejíž příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí nedosahuje 2,15násobku životního minima, my navrhujeme, aby se osvobození týkalo hranice 2,5násobku životního minima. Předpokládáme, že se navýší počet domácností, které mohou požádat o osvobození od poplatku, ale určitě nebudou žádat všichni, kteří na osvobození mají nárok, neděje se to ani teď, kdy je hranice 2,15,« řekl Koníček na tiskové konferenci.
Už více než před rokem poukázal Koníček na to, že ve Zprávě o hospodaření ČT za rok 2014 se uvádí, že od poplatku z titulu životního minima je osvobozeno 7666 poplatníků. »Přitom Český statistický úřad uvádí za rok 2014, že z celkového počtu 4,3 milionu domácností jich má 180 tisíc příjmy pod životním minimem. Takže procento domácností, které žádají o osvobození od poplatku, je velmi malé,« uvedl. To však česká vláda nechce slyšet a má vlastní, hodně nadnesené odhady. Jinak by sotva ve svém stanovisku napsala, že ČT by přijetím návrhu KSČM přišla o 730 mil. Kč ročně. To by totiž podle Vladimíra Koníčka odpovídalo nárůstu o 450 tisíc osvobozených domácností, což určitě neodpovídá počtu domácností s příjmy v rozsahu 2,15 až 2,5násobku životního minima.
ČSSD a ANO neplní sliby a šlapou si na jazyk
Komunistický poslanec, který se zabývá církevní problematikou, připomněl rovněž další návrh KSČM, na který padá prach už přes rok, což je návrh na zdanění finančních náhrad vyplácených v rámci církevních restitucí. Ani ten nebyl po jeho opakovaných žádostech zařazen k projednávání. »Vážení poslanci ČSSD a ANO, nemůžete do médií sdělovat, že napravíte církevní restituce, a ve sněmovně odmítat jen zařazení bodu, který to řeší, na program schůze,« obrátil se Koníček na vládní strany s tím, že jim v takovém případě už nebude nikdo »věřit ani nos mezi očima«.
Alena Nohavová (KSČM) učinila v úterý už třetí pokus, aby sněmovna projednala návrh novely zákona o zdravotním pojištění ohledně očkování seniorů nad 65 let proti pneumokokovým onemocněním. Podepsali ji zástupci všech parlamentních klubů. Vládní ČSSD a ANO společně s ODS však její snahu už potřetí zmařily, ač jejich poslanci jsou spoluautory. »Inu, hloupost opět zvítězila,« konstatovala po hlasování Nohavová. Zdeněk Ondráček (KSČM) neprorazil s požadavkem projednat návrh KSČM, ČSSD a ANO, aby exekutoři mohli zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za studující do 26 let. Nyní mohou pozastavit řidičák dlužníkům alimentů za nezletilé, tj. děti do 18 let. Předkladatelé novely však tvrdí, že toto omezení je diskriminační. Jejich předloha leží ve sněmovně od června 2014. Ondráčkův požadavek jednoduše potopili poslanci ČSSD a ANO. Proti byli i lidovci a občanští demokraté.
Stát v otázce těžby lithia zaspal
Poslanec a lídr kandidátky Karlovarského kraje Jaroslav Borka se na tiskové konferenci pozastavil nad problematikou zásob nerostných surovin a jejich využití. »Čím bylo v předminulém století zlato a v minulém ropa, tím dnes zřejmě bude lithium,« konstatoval. Připomněl, že bez lithia se neobejde výroba výkonných akumulátorů a kvalitních baterií, po nichž dramaticky stoupá poptávka. »Trendem současnosti je snaha využít lithiové akumulátory pro alternativní energetiku, pro výrobu elektromobilů a mobilů. Tyto skutečnosti výrazně zvyšují zájem o tento prvek,« uvedl poslanec.
Lithium se v ČR těží na několika místech. Již poměrně dlouho se ví o ložiskách u Cínovce v Krušných horách a u Horního Slavkova. Borka připomněl, že v 50. letech minulého století byla v tehdejším Československu vyvinuta technologie dobývání lithia z cínoveckých ložisek. Postupně se podle něj dařilo získávat až 4400 tun koncentrátu ročně, který se následně převáděl na uhličitan lithný, což je forma, ve které se jinak nestabilní lithium skladuje a obchoduje. Údajně byla připravena i metodika průmyslové výroby samotného lithia, k jejímu zavedení ale nedošlo a těžba se zastavila.
Zájem mají hlavně zahraniční firmy
Borka připomněl, že dnes o těžbu tohoto kovu u nás usiluje několik společností. Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka, by měla těžit lithium z odkaliště v krušnohorském Cínovci, její sesterská společnost, firma Sanaka Industry, chce těžit z odkaliště u Horního Slavkova na Sokolovsku, v Krušných horách chce lithium těžit hlubinně firma Geomet, kterou vlastní australská společnost European Metals, vyjmenoval Borka. Geomet navíc podle něj vytipoval bývalé ložisko Cínovec jako projekt, který by mohl poskytovat tzv. kritické suroviny pro český a evropský průmysl budoucnosti. Jedná se o cín, wolfram a zejména lithium.
Podle Borky je tedy zřejmé, že zájem o těžbu mají především zahraniční firmy a soukromé společnosti. »Tyto firmy budou moci těžit bez jakékoli kontroly. Stát v tomto směru zaspal. S takto realizovanou politikou státu KSČM zásadně nesouhlasí,« zdůraznil Borka. Zdroje lithia na krušnohorském Cínovci jsou podle průzkumu 1,2 až 1,4 milionu tun. V ČR se nachází podle hrubých odhadů šest procent světové zásoby lithia, většina je v okolí Cínovce, zbytek ve Slavkovském lese.