Investice do těžby lithia v Krušných horách se mohou pohybovat v řádech miliard korun. Těžba kovu, který se využívá na výrobu baterií, může začít za několik málo let.
Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě u Cínovce na Teplicku společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Lithium chce těžit povrchově. Hlubinou těžbu pak v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings (EMH). Studii proveditelnosti chce mít připravenou do poloviny příštího roku.
»Obrovské zásoby lithia v našem kraji opět ukazují, jak je Ústecký kraj významný v rámci republiky,« sdělil Haló novinám hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). »O připravované těžbě mě informovali zástupci australské EMH i její české dceřiné společnosti Geomet. Za důležité považuji, že chtějí v kraji zajistit nejen zpracování, ale i najít výrobce baterií. A důležité také je, že těžbu podporuje město Dubí. Na jeho katastru se zásoby nacházejí. Může to byt i příležitost pro horníky, kteří pracovali na hlubině,« řekl Bubeníček.
Těžba za několik let
»Vše záleží na průběhu povolovacích procesů, nicméně dá se reálně očekávat, že přípravné práce na otvírce ložiska a výstavba zpracovatelského závodu může být zahájena do dvou až tří let od zahájení studie proveditelnosti. Samotná výstavba a přípravné otvírkové práce budou trvat zhruba 15 měsíců,« řekl generální ředitel společnosti Geomet Richard Pavlík, který dlouhá léta pracoval na vedoucích postech v těžařské společnosti OKD.
Společnost plánuje v Krušných horách kromě lithia těžit i cín a wolfram. Celkové náklady na přípravu projektu až po vývoj, testování a projekci zpracovatelských technologií se podle Geometu mohou pohybovat mezi 600 a 700 miliony korun. Zhruba polovina již byla proinvestována. »Náklady na samotnou otvírku dolu a výstavbu zpracovatelského závodu se pak budou pohybovat v řádu jednotek miliard korun,« uvedl Pavlík.
Cínovecká deponie počítá s tím, že do zahájení těžby na Cínovci bude muset investovat stamiliony korun. Firma má už pro ložisko všechna potřebná povolení, těžba by tak mohla začít do několika let. »V současnosti provádíme přípravné práce, musíme následně postavit areál pro zpracování suroviny, najít zaměstnance, zprovoznit technologie, vyřešit odbyt vytěžené suroviny,« řekl mluvčí Cínovecká deponie a Sanaka Industry Martin Frýdl.
Sanaka Industry, která do RSJ také patří, plánuje těžit povrchově lithium u Horního Slavkova na Sokolovsku. Nyní je u projektu posuzován vliv na životní prostředí (EIA).
Hluboký spánek státu
Geomet by rád spolu s českou společností HE3DA, která se zabývá vývojem bateriových technologií, vytvořil komplexní český řetězec od těžby přes zpracování, výzkum až po výrobu a prodej finálních výrobků (baterií) s vysokou přidanou hodnotou. Pavlík uvedl, že by EMH uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner, ať už soukromý, polostátní nebo dokonce stát jako takový. »Mnohá jednání se v tomto směru již uskutečnila, zatím však bez úspěchu,« dodal.
Z výsledků geologického průzkumu z konce loňského roku vyplývá, že zdroje lithia na krušnohorském Cínovci jsou 1,2 až 1,4 milionu tun. V Česku se nachází podle hrubých odhadů šest procent světové zásoby lithia, většina je v okolí Cínovce, zbytek ve Slavkovském lese.
Zmíněné firmy však nejsou jedinými zájemci. Podle médií na konci loňského roku jednali na Krajském úřadě v Ústí nad Labem zástupci globální konzultantské společnosti Albright Stonebridge Group, kteří se na možnosti hlubinné těžby lithia vyptávali. Firmě předsedá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Ta čile využívá svých kontaktů k vlastním obchodům. Před deseti lety se například stala zvláštní poradkyní předsedy správní rady kosovského internetového poskytovatele Ipko Net. Její Albright Stonebridge Group pak uchvátila veškerý mobilní byznys v Kosovu.
Češi ostrouhají?
»Lithium jako významná surovina pro vývoj bateriových technologií a jiného využití v elektrotechnice, poskytuje šanci na ekonomický rozvoj oblastí, kde je jeho výskyt,« řekla Haló novinám karlovarská krajská zastupitelka Eva Valjentová (KSČM). »Je proto nutné nedopustit, jako u mnoha jiných komodit (uhlí, voda), vyvedení zisků z tohoto byznysu mimo Českou republiku. Proto doufám, že na jeho těžbě a dalším zpracování včetně výzkumu a vývoje jeho dalšího využití, se bude podílet i stát. Je to v rukách příslušných ministerstvech a vlády, aby nám opět pod rukama neuteklo bohatství, které u nás máme. Šest procent světových zásob se může zdát jako kapka v moři, ale když vezmeme v potaz velikost naší země, je to pro naši ekonomiku významná komodita,« je přesvědčena Valjentová.
Bohužel, český stát se k ničemu nemá, přestože k vytěžení lithia, cínu, wolframu, ale také niobu a tantalu, které cínovecké ložisko obsahuje, by sám mohl vytvořit státní podnik, jehož zisk by mohl být použit ve prospěch všech občanů této země. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že obří profit (v současných cenách prý tři biliony korun) skončí v soukromých kapsách, možná až na opačné straně zeměkoule...
Analytička společnosti Finlord Eva Mahdalová upozornila, že cena lithia v posledních letech prudce roste. Na trhu je ho totiž nedostatek. Nyní stojí tuna lithia 9100 dolarů, ještě v roce 2013 to přitom bylo méně než 5000 dolarů. S rozvojem elektromobility lze očekávat další prudký růst.