Čeká nás mnoho nového a doufejme, že i dobrého. Bude to rok opět volební. Každý z nás může rozhodnout, jaký bude. Splní-li naše očekávání anebo převáží zklamání. Prezidentské, senátní i volby do obecních zastupitelstev nám dávají šanci rozhodnout ve prospěch nás všech. Nejen však troje volby, ale i hlasování v Parlamentu o důvěře vládě je na pořadu dne.
Při druhém pokusu o získání důvěry Sněmovny by se menšinová vláda ANO Andreje Babiše mohla opřít o hlasy ČSSD a KSČM, které mají po patnácti křeslech. Se 78 mandáty babišovců by měl kabinet vcelku pohodlnou podporu 108 hlasů. V soc. dem. chce o takovém postupu řada politiků nechat vyvolat celostranické referendum.
Máme před sebou konec roku a tedy i bilancování dnů minulých. V poslední době jako by se roztrhl pytel a vysypaly se z něj jen negativní zprávy. Rozhodně odmítám tento jednostranný pohled na dění kolem nás. Nemám ráda nekritické velebení minulosti a hledání pouze problémů současnosti. Žádná doba nepřináší jen negativa, nebo pozitiva.
Prezidentské volby klepou na dveře a jen pár týdnů před jejich konáním se preference kandidátů rapidně mění. Dosud první současný prezident Miloš Zeman zůstává nedostižitelný, na dalších místech se ale dějí divy. V prvním kole by se ziskem 31 procent vyhrála stávající hlava státu Miloš Zeman.
Agentura Stem, která se zabývá průzkumy veřejného mínění, se před Vánocemi českých občanů dotazovala také na to, co si myslí o tom, že „se církvím navrací jejích bývalý majetek.“
Zeman na konci svého mandátu ve vánočním projevu byl poměrně státotvorný. Věří v druhý pokus o sestavení vlády v únoru - Babišovi vzkázal, že nemá chtít ostatní zašlapat a poraženým, že nemají být jak panenka v koutě. Až na to chtít seškrtat sociální dávky nepřizpůsobivým - to fakt není klíčový problém Česka.
Čas letí jako splašený, ani jsme se nenadáli, nastal nám poslední měsíc v roce, s nímž k nám přicházejí Vánoce. Po období plném shonu, stresu a nejrůznějších starostí je načase zastavit se, zklidnit mysl, věnovat se rodině a něčemu příjemnému.
Před dvaceti lety se zdálo, že krajní pravice je na naší politické scéně odepsaná, v současnosti je však opět na vzestupu. Nesmiřitelnost k ní je nutná.
Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc. nás opustil. Ve dvaadevadesáti, hodných úcty. Syn srbské ženy a českého inženýra, zastupujícího tu ČKD, absolvoval prvé semestry v Bělehradě. Promoval na Karlově univerzitě. Ostravské interně zůstal věrný nadosmrti.
