Jedna z velmi diskutovaných otázek je účast našich vojáků v Afghánistánu. Nikdo z nás si nepřeje další mrtvé vojáky. Amerika konečně také diskutuje o nulovém přínosu této mise. V minulosti nevyhověl žádosti Brežněva Gustav Husák a vojáky do Afghánistánu neposlal. Je škoda každého lidského života a v Afghánistánu je příliš mnoho obětí. KSČM dlouhodobě s touto misí nesouhlasí.
Po několika letech snažení se konečně podařilo zrušit karenční dobu, která trestala zaměstnance za to, že jsou nemocní. Dlouho se KSČM usilovně snažila tuto asociální reformu z pera Topolánkovy pravicové vlády zrušit. Na krátkou dobu se to podařilo rozhodnutím Ústavního soudu, aby to vláda P. Nečase oklikou (obcházením zákona) vrátila.
Reakce Zdeňka Ondráčka na slova Andreje Babiše v ČT, který řekl, že je špatně, že jsme se dostali do situace kvazi studené války s Ruskem. Dle něj musíme s Ruskem mluvit i kvůli situaci v Sýrii, jež souvisí s řešním migrace. Rusko nechápe jako hrozbu.
Od pondělí 29. října, kdy se uskutečnilo ustavující zasedání nového táborského zastupitelstva, je o obsazení radnice na příští čtyři roky jasno. Starostenské a místostarostenská křesla obsadili lídři koalice Tábor 2020, Pirátů, JINAK! a ČSSD.
Dočkají se konečně zaměstnanci zrušení karenční doby? Stínová ministryně sociálních věcí KSČM Hana Aulická Jírovcová věří, že Sněmovna zítra návrh ČSSD na obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci navzdory odporu některých poslanců ANO schválí.
Debata o rozpočtu na příští rok, který vláda minulý týden předložila sněmovně, ukázala, že jak ČSSD, tak KSČM hodlají prosazovat svoje zájmy a svést o ně souboj s nejsilnější vládní stranou − hnutím ANO. Sociální demokraté tak činí coby koaliční partner, komunisté zase jako strana, o jejíž podporu se menšinová vláda ve sněmovně opírá.
Ano, oslavili jsme v neděli sté výročí československého samostatného státu. Státu za první, tolik nyní v médiích opěvované republiky, demokratického, právního a humanistického. Tak nějak ale nezazněly i stinné a temné stránky I. republiky. Ne že by převažovaly, ale je třeba nezapomínat i na ně. Nic není úplně bílé, ani černé...
Bývaly doby, kdy jsme před osmadvacátým říjnem nejvíce slýchali o lidech, kteří si do Vladislavského sálu Pražského hradu přijdou převzít ocenění. Poslední dobou je to ale trochu jinak. Poslední dobou se naopak nejvíce řeší ti, kteří na Hrad nepřijdou vůbec. Z nechození na „prezidentské“ akce se totiž stalo gesto, které patří tak nějak k dobrému tónu.
Chladné dny řadu z nás přivedou k radiátorům. Otočíme kohoutkem a byt se záhy z mrazivé špeluňky změní na teplý domov. Kolem tří a půl miliónů lidí přitom využívá centrální dodávky tepla. Jistěže si přejeme, aby tato významná položka výdajů na bydlení nijak závratně nestoupala. Jinak by vyšší mzdy a zvýšení důchodů od nového roku byly jen iluzí o zlepšení životní situace.
